Klidu zde duše přebytek nenajde. Je třeba identifikovat praskliny systému. Velebit narušitele statusu quo. Mozaika barev a přesných jízd kamery zas jednou nachází cestu do našich kin a v jejím závěsu dobíhá intelektuální hodokvas. Fénický sen Wese Andersona jest imaginativní, brutální myšlenkovou hojností, filmovou mykologií pojící asociační hru mycelia s pitoreskními odstíny všetvarých klobouků. Kdo si myslí, že Anderson točí dokola stále to samé, kecá.
Fénické spiknutí, 2025, 101', DE/US TPS Productions / Focus Features
RECENZE (AH) — Těch schémat a spiknutí provází novinku Wese Andersona hnedle několik. Jedním z těch pro diváka výsostně důležitých jsou odrazující vlažné dojmy z festivalové premiéry v Cannes. Ty jsou klamavé, liché! Anderson po kolektivním hrdinovi z města asteroidů (Asteroid City, 2023, psali jsme zde) a redakčního exkurzu jedněch amerických novin (Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun, 2021, psali jsme zde) zas jednou brnká na city rodinnou linkou, kterou formálně člení do epizodního putování po investorech (a příbuzenstvu) obývající exotické kraje smyšlené Fénicie. Zsa-zsa Korda (Benicio Del Toro) si k ochraně před nájezdníky namísto bandy samurajů najímá pětici právních subjektů, princů, bratrů a lodních kapitánů – s nimi neobratně smlouvá procenta potřebná k dovršení olbřímího obchodně–logistického projektu, jehož spuštění má zároveň uzavřít vlastní závěť, odhalit pozadí atentátníků a vypořádat se se zlověstným strýcem Nubarem.
Do sebe zahleděná stylizace u Andersona nadále zastává jak funkci diváckého lákadla, tak specifického vypravěčského prostředku, díky kterému se mu tentokrát zručně daří posunout téma do přesahu uspořádání společnosti, politiky, víry. A nijak zvlášť nevadí, že ho (jako obvykle) suše deklaruje zhuštěná plejáda chladných postav, často karikatur, charakterních kontrapunktů, sestavených z herecké soupisky aktuálního hollywoodského a–týmu. Chladně silácký odstup je fuk, anžto Wes doručí s pro něj typickou formální přehlceností i hřejivost, péči a samozřejmou zábavu. Navíc s tím vším taky nenápadný cit, co jako by se mu z posledních děl pomalu a tiše vytrácel. I proto můžeme jeho fénický koncentrát precizní hravosti, trpělivě rozbalovaný z šesti krabic od bot, považovat za duchovní návrat k neuchopitelné a unikátní magii, co v minulosti stvořila kvantum fandů kultu andersonovského kýče.
TPS Productions / Focus Features
Pastelové rekvizity, fetišisticky vypiplaná mizanscéna a vkusné komediální prvky mohou lehce způsobit překryv bobtnající filipiky, jejíž odesílatelem jest Anderson a adresátem naše společnost, nebo pro teď alespoň návštěvník kina. Andersonova filmografie je protkaná politikou a Kordův monstrprojekt v diegezi snímku je (mimo jiné) přenesením systému myšlení dneška. Humor překrývá transformaci vážna v groteskní frašku. Své místo si ve Fénicii nachází děravý, stále ovšem přesvědčivě převládající kapitalismus, alegorické vložky soudních slyšení mezi nebem a zemí, využívání otroků a ničení životního prostředí, přecházení vlastních hříchů. Wesovo filmové hračkářství tu na povrchu nabízí bez debat nemalý kapitál, stačí se do něj ale trochu víc zakutat – bohatsví se tam skrývá spousty.☞ PINBACKER
RECENZE (MD) — Do kin míří novinka od Wese Andersona a tentokrát nezklame ani v nejmenším. Fénické spiknutí je stylově probarveným, příjemně kompaktním kouskem, který šlape krokem důrazným a přesným jako hodinky a nikde zbytečně nepřetahuje. Na rozdíl od Asteroid City (2023, psali jsme zde) je tu všeho tak akorát. Hlavní barevná linka protkaná snovou černobílou umně ukájí vizuální potřeby diváctva. Jedná se o dílko intenzivní a dynamické. Na hraně vkusu balancuje, avšak se vší potřebnou střízlivostí a důmyslností, tak aby polechtalo, ale nespadlo.
TPS Productions / Focus Features
Benicio Del Toro a Mia Threapleton v hlavních rolích excelují, výtečně se předvede i Michael Cera v roli v přestrojení. Ve vedlejších rolích si tu vykračuje jedna hollywoodská tvář za druhou, nechybí Scarlett Johansson, Tom Hanks, ani Willem Dafoe. Herecké obsazení je možná zbytečně okázalé, ale to už zkrátka k Wesově pompéznímu rukopisu patří.
Pro Wese typicky střelený smysl pro humor podkresluje nosnou příběhovou linku závratně bohatého, atentátníky pronásledovaného Zsa-zsy Kordy a jeho dcery Liesl, zapřísáhlé novicky, které má být odkázáno celé jeho jmění. Proživší dlouhá léta bez otcovské lásky k jejímu náhlému vpádu přistupuje podezíravě. Nakonec se přesto vydávají na společnou pouť poznání, rozkrývající nejen Kordovu minulost a jeho úmysly, ale i skutečnou tvář jeho úhlavního nepřítele, který mu nepřestává usilovat o kejhák.☞ PINBACKER
napsal Adam H.
napsala Michaela D.
