Harmonika zvoní podzimem roku '82 jakoby z dálky minulosti, s ušima posluchače je spojená vintage elvisovským Echoplexem, nahraná na páskovou kazetku společně s gibsonkovou kytarou a nakřáplým hlasem v ložnici domku zlomených srdcí někde v New Jersey. Takhle nějak si Boss svoje album "z pokojíku" Nebraska asi představoval: jako kolekci baladických písní produkčně oholených na kost, bez profesionální zvukové nadstavby nahrávacích studií a jako kontrapunkt marketingovým strategiím labelů, co místo sdělení řeší minutáž singlů pro stanice rádia či podobu fotografie interpreta na přebalu desky. V obdobném gardu se režírující Scott Cooper nyní snaží exponovat Springsteena na stříbrném plátně.