Zack Snyder si zas jednou vydupal miliony dolarů a přetlačené čtyři hodiny času nás všech, obyčejných filmových smrtelníků. Očekávané veledílo komiksového veletoče, co uzavírá jednu velkou DC kapitolu, letí přes ty internety skrz obýváky, laptopy, telefony a projektory rovnou do naší mozkové kůry, kde proběhne monstrboj blbosti, kýče, smíchu, vážna a epiky. Co po dvou-stech-a-čtyřiceti-dvou minutách vyhraje?
RECENZE (JS) — To přirovnání si neodpustím. Nalejete-li do sudu s břečkou láhev exkluzivního vína, budete mít sud s břečkou. Stejně tak přijdou vniveč i mnohamiliónové přetáčky tam, kde se mění vizuál, ale chybná podstata původního filmu zůstane bez povšimnutí ponechána. Hloupý příběh je hloupým příběhem i ve formátu 4:3 a 242 minutách. ZSJL ale ani není klasickým filmem. Je především obsahem pro streamovací službu. A jako takový svoji funkci nejspíš splnil. Jsme svědky toho, co Netflix ví a praktikuje již dlouho: pokud si člověk předplácí některý filmoportál, kde už po třech měsících není z čeho vybírat, podívá se takřka na cokoliv nově přidaného. Nedivil bych se proto, kdyby se “jiné” verze téhož staly normou. Kdo by koneckonců nechtěl vydělat na materiálech, jež se dříve vlezly na bonusová DVD.
Poslední nadějí pro tento druhohouslový komiksový vesmír je něco jako post-apokalyptická Jokerovina. Jiná dimenze. Nový začatek. Úplný restart. Teprve pak budeme moci zvolat: “DC je mrtvo, ať žije DC!”☞ PINBACKER
RECENZE (AH) — Mohl Snyder sestoupit z filmových nebes a svou božskou packou provést znovuzrození trpícího komiksového univerza? Těžko, proto netřeba lamentovat nad něčím, co nemohlo být nikdy nikde lepší, než jsme doufali. Je tu čtyřhodinová mazanice nesmyslné, depresivní, popkornové zbytečnosti, tekoucí v kilobitech za sekundu do našich řadičů a obrazovek, připravené na konzum lehký asi jako rychlý, mastný sendvič: ten, co si rychle spíchnete díky poloshnilým zbytkům pocházejících z nejtemnějších koutů ledničky. Věc poživatelná, jo, a vyloženě špatně vám po ní taky nebude, jen si ji pak příští rok dva nedáte – a tak to teď s komiksárnama (i díky Snyderovi) prostě mám. Obrovsky přebytečný repete finálního konklužé s šesticí polobohů a virtuálním Steppenwolfem přebobtná divákovou vnitřností a pole snesitelnosti naplní do červeného. Samozřejmě ne pro pevné fandovské jádro, které Snyderův majstrštyk vyhlíželo a přelouskalo rychleji, než sprintoval apoštol Jan k prázdný hrobce. V těch čtyřech hodinách není ale ani špetka originality a ničeho, proč ty čtyři hodiny vymazat z už tak krátké linky našeho bytí.. pokud ovšem nehledáte přepálenou kulisu k nějaké manuální činnosti! K pletení, čištění hudebních nástrojů, psaní deníčku, nakládání a vykládání myčky nádobí, vymrazení ledničky, zalévání kytek, přesazování kytek, rozmnožování kytek, řízkování kytek. Nu co – tu donebevolající autorskou nestřídmost a přecpanost všemi druhu kýče a klišé prostě nelze jen tak přejít, z většiny scén dělá převážnou pohádku o ničem, snaží se uplácat tři originy v jednom megafilmu, který je ještě pro jistotu k vidění v černobílém formátu. Finále se sice celkem šikovně překlene do něčeho, co dává větší smysl než kočkopes z roku 2016, kde Whedon přišíval do Snyderem opuštěných filmových oken vyložené šílenosti (Aquaman sedící na lase pravdy je pořád fajn gag), které krom své vlastní existence šokují i jako důkaz nulové koncepce celého toho obřího melodramatu, nad kterým nikdo nestojí, co nikdo nehlídá, jejíž “velký plán” zkrátka neexistuje. Tahle nešikovnost je s tunou zpomalovaček balená do řemeslné generiky, kdy kamera létá buďto jako slow-mo holub a poslouchá Nicka Cavea (cože?), nebo mžitkuje jako čamrda a řeže obrázky z původní cinemascope do old-school 4:3, nad nimiž burácí Junkie XL ve svém nejneslanějším a nejnemastnějším muzikálu všech dob.☞ PINBACKER
RECENZE (JB) — Liga absolutní znouzectnosti, nad kterou nemá smysl jásat. Nebýt unikátních okolností, vysmáli by se Snyder Cutu takřka všichni. Jen režisérovo ego a PR humbuk tuhle bublinu živí. Zatímco Whedonova verze fungovala alespoň jako hloupý film, tohle je otravná minisérie, na jejíž našponované ploše o poznání jasněji vyniká scenáristická bezradnost, dříve částečně zakamuflovaná standardní celovečerní stopáží. Bezzubé pokusy o humor i snaha prorazit hlavou strop heroické a kickboxerské velkoleposti tu najednou o dost zoufaleji a častěji ční nad řekou uspěchaného CGI. Snyder dovede zorchestrovat působivější filmařské momenty než Whedon, na druhé straně se ale vrhá do mnohem hlubších tvůrčích propastí a většinu času v nich i setrvává.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — Po překvapivě povedené režisérské verzi Batman v Superman je tohle obzvláštní zklamání. Těch pár ohledů, v nichž Snyder Cut předčí kinoverzi, rozhodně nevyvažuje kvantum hlouposti, které do filmu režisér propašuje.
Hrají Ben Affleck (Bruce Wayne / Batman), Henry Cavill (Clark Kent / Superman), Amy Adams (Lois Lane), Gal Gadot (Diana Prince / Wonder Woman), Ray Fisher (Victor Stone / Cyborg), a další