Po deseti let se vracíme do australských pouští v nejneekologičtější známé dystopii. Jde sice o origin story, tím hlavním lákadlem jsou tu ale nepopiratelně Millerovy monster truckové vylomeniny. Dostojí druhá bezuzdná plýtvačka vodou i benzínem kultovnímu předchůdci?
RECENZE (JB) — Žijeme v absurdní době, kdy se návrat k praktickým efektům stal marketingovým kladivem blockbusterů a o CGI, kterého je pořád fůra (a někdy se bezostyšně vydává za praktično) je zakázáno mluvit. Úspěch Millerovy Zběsilécesty (2015) před 9 lety na tom má svůj oprávněný podíl – dokonale skloubil reálné a generované s božskou akční choreografií a připomněl, jaká krása je ve sledování něčeho, co nevzniklo bezezbytku v počítači.
Furiosa pokračuje ve stejném trendu a opět vytírá zraky technickou brilancí a nápaditostí, jen o něco znatelněji vykukující momenty horšího CGi jí krasojízdu kazí. Větší důraz na příběh se vyplácí v momentech, kdy tíhu dramatu nesou na bedrech Anya Taylor Joy a Chris Hemsworth – Joy překvapuje zemitostí a sveřepostí výrazu a mladší furiosí já prodává překvapivě silně, Hemsworth zase v tragikomické poloze vynahrazuje traumatické vzpomínky na Ghostbusters a Waikikiho Thory a dosahuje hereckého vykoupení.
Warner Bros
Tam, kde Zběsilá cesta vsadila na narativní minimum a spokojila se se základní tematizací apokalyptického patriarchátu ve prospěch akce, Furiosa trošku doplácí na snahu o vývoj postav a budování světa, které ubírají místo automobilovému prasomasení. Byl to chytrý krok odsunout minule mlčenlivého Maxe trochu do pozadí a vsadit spíš na kolektiv coby hybatele děje. Furiosa tentokráte staví do popředí jednu konkrétní hrdinku s víceméně stabilní narativní linkou. Bohužel si ovšem přes veškerou snahu nakonec po hříchu vypomáhá zkratkami a floskulemi, které táhnou jinak nezřízenou podívanou do zbytečně mdlých poloh. Mladá Furiosa sice má jako postava logický oblouk, ale je redukovaná v podstatě na jednu přímočarou motivaci.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — Wow efekt Zběsilécesty se už neopakuje, zbývá „jen” nášup akce stejné kvality jako minule s vyšší vypravěčskou ambicí, která ale nezřídka končí ve smyku. Řemeslo je naštěstí pořád nadprůměr a kdo jásal u Zběsilécesty, pravděpodobně si spokojeně zavýskne i tentokrát.
napsal Jakub B.
