P

Festivaly — 15th SHORT!, 30. leden 2020 20:12Východní příslibReport a Recenze krátkých filmů Útěk (2019), Co vlastně víš o Měsíci a vodě (2019) a Kráčející ryba (2018)

Patnáctý ročník Festivalu krátkých filmů Praha je ve svém finiši, o vítězích rozhodnuto a nyní tak nadešel čas na rychlou bilanci. Mezinárodní sekci jsme v pěti blocích stihli zkouknout komplet – jak kvalitní soupiska se tedy pro diváky v pražských kinosálech Světozoru a Kina Pilotů podařila ulovit letos?
Útěk, 2019, 20', CN/FR She Runs (2019), © Guanajuato Film Festival
REPORT — Poslední tři ročníky měly velkou výhodu na jednoznačně vyčnívající zástupce – ať už formálně či dějově (nebo v několika případech obojetně). Kraťasy! Pamatovat na pointovou strukturu a ohromit nápadem, recept je stále stejný. V letošní competition excelovala čínsko–francouzská koprodukce Útěk (2019) Qiu Yanga, jehož Vlídná je noc (2017, link) z před-před-minulé soutěže s ohňostrojovou depresí ještě stále rezonuje (ostatně Čína slaví nový rok shodou okolností i v těchto dnech), stejně jako nynější Co vlastně víš o Měsíci a vodě (2019, mimojiné vítěz divácké ceny), co zas připomene přenádherný formální výstřelek A tak jsme daly zlaté rybky do bazénu/そうして私たちはプールに金魚を (2017, link). Ten to za nás v rámci třináctého konání jasně vyhrál, naši trojici pak doplní rovněž zástupce z Japonska Kráčející ryba (2019) z posledního (pátého) bloku. Pětka byla kvalitativně jednoznačně nejrozkolísanější.

Jak tedy vidno, vševýchodní zátupci, zpravidla řešící témata duše, ztrátu, státně–společenskou politiku upracování se k smrti, nátlak autority, ztrátu přirozena, návrat ke kořenům. Asijská trojice vyznačující se řemeslnou přesvědčivostí, vysokou citlivostí k plynutí děje, k představitelům, jasně viditelnou (často krájitelnou) vnitřní melancholií, symbolismem – s dramatickou strukturou navíc obratně zesílenou filmovými prostředky, perfektním střihem (Co vlastně víš o Měsíci a vodě) a přesným rámováním (Útěk).

Co se týče zbytku, který se nevešel nebo zkrátka nedosahoval vyšších kvalit – velká škoda, že letos nezbyl prostor pro low–key bloudění "zdánlivě o ničem" (typově jako skvělý Podpis (2017, link)) nebo pro zástupce formálního amatérismu (perfektní Ať žije císař (2017, link) z třináctého festivalového jetí), i když tomu částečně odpovídá vcelku rozporuplný Sbalím se a jdu (2019, info zde), který soutěž patnáctého konání festivalu vyhrál.

Východ zkrátka jede a my jeho úspěch s grácií sledujme, oslavujme a studujme. A mám na mysli samozřejmě i celovečerní pecky – loňský Parazit/기생충 (2019, LK psala zde), před ním Vzplanutí/버닝 (2018, LK psala zde) se umístily vysoko v diváckých (i našich) žebříčcích a Parazit má letos téměř jistého Oscara (cizojazyčný). Následující vypíchnuté trio snímků bude navíc podobně jako například Dadyaa (2016, link) nebo Stopař (2016, link) fungovat i na několikátou projekci, určitě bude možno vidět v létě ve Varech nebo v některém z pražských kin. Silně doporučuju.☞ PINBACKER
RECENZE (ÚTĚK, 2019, 20', CN/FR) — Qiu Yang vyhrál jako historicky první Číňan se svým Vlídná je noc (2017) cenu v kategorii Short Film Palme d'Or na sedmdesáté edici festivalu v Cannes a s Útěkem (2019) své autorské kvality jednoznačně podtrhuje. Dlouhé záběrování s ironickým podtextem namířeným proti autoritě a čínské autokracii, ať už v rodinném nebo státním významu. Často je to celé jakási pyramida a mladičká Yu, i když se krčí v jejím úplně nejspodnějším patře, zkoumá širokost vlastní svobodné vůle a ochoty podřizovat se životu, který jí předurčil a následně nalajnoval někdo jiný. Malé ženy na východní způsob – s tím, že onen východ tu hraje spíš settingovou, domácí roli, než jako symbolovou funkci. I když politika zdravého ducha ve zdravém těle je s tím totáčem, už trochu proflákle, navždy spojena. Přitom je ale ta gymnastika tak krásná a fyzicky prospěšná, nebo ne?

Yang ve Vlídné noci experimentoval i s formou a díky tomu existuje vyčnívající ohňostrojová sekvence oslav čínského nového roku, ve které Cai rozdýchává své vlastní trauma v dramatickém sledu událostí se ztraceným potomkem. Tady je Yang víc při zemi a ačkoliv rodičovské vztahy úplně neopustí, čitelnost jeho filmové řeči je méně prvoplánová, skrytější, niternější – postavy často vnitřně váhají, mluví pohledy a používají řeč těla.
She Runs (2019), © Guanajuato Film Festival

To příkladně ilustruje závěr s již známou taneční-hudební kulisou, co snímek otevírá a uzavírá. Děj s pro vnějšího pozorovatele malým významem může mít kataklyzmické důsledky pro pozorovatele vnitřního – vlastní rozhodnutí, to, co se odehrává jen v mysli bez tipů od rady starších, bez vyslovení nahlas, může být to nejtěžší rozhodnutí vůbec.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (AH) — Sklenička činka dopadla a já zůstal doma.

7 Jak hodnotíme?

7

Útěk She Runs
Qiu Yang

7775.8

Útěk / She Runs, 2019, krátkometrážní, 20', CN/FR

UvedeSo, 25. leden 2020 — 15th SHORT!

RežieQiu Yang

ScénářQiu Yang

Hrají Xue Jiayi, a další

RECENZE (CO VLASTNĚ VÍŠ O MĚSÍCI A VODĚ, 2019, 16', CN) — Ujgurka Jian Luo dostala do soutěže svůj malý–velký film, jehož řemeslné a myšlenkové kvality docenila i festivalová porota svým zvláštním uznáním. Bezbřehá intimita snímaná s vysokou citlivostí, specifickou poetikou svázanou s kulturou tuzemských megaměst Číny a komunisticky nasáklým optimismem, který snímek dokončí s nemalou dávkou ironie. Vizuálně jeden z nejsilnějších zástupců, kamera často statická nebo s promyšleným švenkem (hned druhý záběr uvnitř zapařeného bytu s během do koupelny), celek se záběrováním, kde by nešla vystřihnout ani půlvteřina použitého materiálu. Na studentský film neobyčejně vyspělé po všech stránkách, bořící hranice států a myslí, přitom držíc se těsně při zemi, vyhýbající se přehnané melodramatičnosti – ostatně jak už to s moderní filmovou Asií často bývá.
What Do You Know About Water And The Moon (2019), © 15th Festival krátkých filmů Praha

Trauma je nedílnou životní součástí a vypořádávání se s ním je dovedností, které se ve školách neučí, stejně tak jako nepřijde v rámci programu ministerstva duše zabalená poštou s popisky, tipy a triky v základním životním balíčku "žicí tutoriál, aneb jak to zvládnout snadno a rychle". Kvůli Vodě a měsíci stálo za to si těch pět bloků, každý po pěti filmech, odsedět: Protože osamělí budeme všichni a navždy, stejně jako Yang a její sklenice s medúzkou.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (AH) — Ryzí intimita a krátký portrét procesu rovnání se s vlastní existencí, prchavou, malou, traumatickou, reprodukční, krásnou.

9 Jak hodnotíme?

9

Co vlastně víš o Měsíci a vodě What Do You Know About the Water and the Moon
Jian Luo

94.3

Co vlastně víš o Měsíci a vodě / What Do You Know About the Water and the Moon, 2019, krátkometrážní, 16', CN

UvedePá, 24. leden 2020 — 15th SHORT!

RežieJian Luo

ScénářJian Luo

Hrají Yang Wang (Yang), a další

RECENZE (KRÁČEJÍCÍ RYBA, 2018, 19', JP/NL) — Magický realismus v nizozemsko/japonské koprodukci od Thessy Meijer – vyprávění v náznacích, spojení s přírodou a jinakostní pohled na ideál člověka jako unikát, proti kterému lze číst politický podtext snímku. Boj s vykořeněním od tradice spojené s ostrovním Japonskem, od zelení do betonu, pěstmi jako anténami do nebe proti mrakodrapům a především starost o ty, co jednoho dne prostě zmizí, bez varování nebo dopředného ohlášení. A je jedno, jestli do nich někdo někde narazil, jestli se upracovali a usnuli navždy někde v ulici cestou domů, nebo pokud se prostě jen vydali na pouť zpátky do moře. Mutsumi, ach Mutsumi, Mutsumi ze Sagy! Mutsumi je moje umřít pro krásu.
The Walking Fish (2019), © 15th Festival krátkých filmů Praha

Na patnácti minutách stopáže je tu soudržná vnitřní a vnější estetika, The Walking Fish dýchá vlastním, specifickým stylem: Plným mořského vzduchu, decentních kamerových jízd a přesahovou pohádkovou tragédií, co rezonuje. Nejen krásně vypadající, vtipné, citlivě napsané a zrežírované, navíc i se zapamatováníhodnou Mado Karasumori a Koume Hiwatari jako mladší verzí Mutsumi, nad kterou srdce puká.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (AH) — Pecka.

7 Jak hodnotíme?

7

Kráčející ryba The Walking Fish
Thessa Meijer

78.3

Kráčející ryba / The Walking Fish, 2018, krátkometrážní, 19', JP/NL

UvedeNe, 26. leden 2020 — 15th SHORT!

RežieThessa Meijer

ScénářThessa Meijer

ProdukceChristine Anderton, Gijs Determeijer, Gijs Kerbosch a Roel Oude Nijhuis

Hrají Shogo Amo (Yori), Yuki Fujisawa (Shogo), Koume Hiwatari (mladá Mutsumi), Mado Karasumori (Mutsumi), Yuito Oshima (mladý Yori), a další

Další články z kategorie Festivaly:
Více