Pinbacker ~ Festivaly ~ 54th KVIFF recenze
Je jedna věc vysloužit si festivalové medailonky obsahující spojení jako „enfant terrible amerického nezávislého filmu“ a horké místečko ve filmofilních bichlích a věc druhá vypustit do oběhu dvouhodinový, masitě sebekritický pseudo-noirový polobizár z vlastního bytu s vlastní ženou a dcerkou po boku sebe sama v těle koho jiného než Willema Dafoe, tedy chlápka s ksichtem ďábla a hereckým projevem... inu, ďábla. Odvaha? Ego? Mazanost? Vtip? Což takhle všechno dohromady?

Nesnesitelná blaženost mužské ješitnostirecenze napsala

Linda Keršnerová

dne 5/7/2019

Pokud jde o obsah, je Tommaso jednoduše pronikavý pohled do života samotného tvůrce. Hrdina žije v Římě, kde se snaživě učí italsky, chodí na schůzky anonymních alkoholiků, patřičně se na nich lituje, pravidelně medituje a ve volných chvílích propadá své oblíbené kratochvíli sebenasírání se nad tuhle tím a támhle oním úskokem své mladé ženy. Komplot proti sobě jako manželovi, otci a muži přitom spatřuje napůl v nejprimitivnějších domácích nedorozuměních a napůl ve vlastních představách o nejčernějších scénářích každé situace. Vyrovnává se s nimi vskutku mistrně – debilní mikrokonflikty směšně eskaluje, temné představy nechává zaplavit cílenými day-dreams o jiných, méně odbojných, ještě mladších ženách, které s ním všechny tak moc chtějí spát, že je to k uzoufání.
© Cannes Film Festival

Ve chvíli, kdy přistoupíme na pravidla tohohle pexesa metafor a dojde nám, že sledujeme jakousi oslavnou obžalobu mužské ješitnosti, to celé začne být náramná zábava. Ferrarův (Dafoeho) Tommaso je jejím ztělesněním, jeho sebestřednost vyplňuje plátno do nejzazších rohů, kam rozpíná paže, několikrát doslovně v roli nejlepšího muže a největšího mučedníka všech dob, Ježíše Krista. Dýchá i z jeho slov, ať už zrovna předstírá zájem o problémy mladé studentky, aby jí mohl vzápětí pořádně osahat prsa, nebo právě blahosklonně psychoanalyzuje svoji ženu. Spousta vzorců a situací v Tommasovi není nijak neznámá a v kontrastu s kurátorským výběrem videí o mužské velikosti od zápasu s medvědem přes Tento Ukrajinec má talent po moudra učených mnichů působí o to kousavěji.

Zbývá dodat, že lince rodinných trablí sekunduje jako doplněk podvrstva Tommasa jako filmaře. Projekt, na kterém ve snímku pracuje, je přitom tak evidentní hovadina, že člověk až přemýšlí, proč Ferrara sám sobě nakládá takovou šílenou čočku.
Ferrarův deníkový úšklebek vyžaduje trpělivého a sarkasticky řádně naladěného diváka, jinak hrozí reálné nebezpečí unudění se k smrti nebo vytrhávání sedaček z podlahy, když pospávající vyrve z odevzdanosti snové a drsné finále snímku, kde se náznaky a pomrkávání mění v otevřenou thrillerovou sekvenci střídanou biblickým výjevem. Pro nás ve Varech přemilé překvapení, balancující na tenké linii mezi filmem výborným a nekoukatelným.

trailer 1