Danny Boyle dodává do Varů líbivý písničkový ňuňu balíček vznášející se přiznaně ve vesmíru Notting Hillů a Lásek nebeských, z dosud nezpracovaných hudebních senzací uplynulých dekád volí ikonickou britskou bandu. Poskládat za sebe, obalit stravitelným příběhem o lásce a přátelství, dobře zmixovat a pustit do kina. Kde jsme tuhle písničku jenom...?
RECENZE (LK) — Dvanáctivteřinový globální blackout zastihne rezignovaného sympaťáka Jacka Malika (Himesh Patel) v letu plavmo po sražení náhle neosvětleným autobusem, což mu podle zákonů scénáristiky, chci říci dosud nepoznané astrofyziky, zaručuje nad zbytkem lidstva výhodu spočívající v tom, že si pamatuje ranec náhodných součástí popkultury, zatímco oni se probouzí do světa lhostejné nevědomosti. Potom, co přátele rozseká u trailerové Yesterday, se s nově objevenou vírou ve „svou“ hudební tvorbu vrhá do víru showbizu jako nepřiznaný performer písní The Beatles, které lepí (doslova, za vydatné pomoci lepících papírků) zpaměti v pokojíku za podpory nic netušící, neopětovaně zamilované kámošky Ellie. Budou našeho hrdinu čekat kromě přepychu také dny zkoušek a bolesti (úryvek z erárních svatebních projevů, které kolují po českých radnicích)? To si pište – je to přece pohádka.
HODNOCENÍ (LK) — Je škoda, že z fajn námětu a zpěvníkových kousků Danny Boyle nevykřesal víc srdíčka, a když už ne to, tak aspoň víc srandy. Zbyla roztomilá filmová anekdota, která příslovečně neurazí – nepotěší a ve které o The Beatles vlastně vůbec nešlo.
napsala Linda K.
