„Pozorně poslouchej!“ opakuje rozbitý hrací automat v dětském koutku obchoďáku, kam Silva odložila svého syna, aby se po rodičovském střetu mohla vyplakat o samotě. Den, během nějž se odehrávají příběhy Hany, Terezy a Silvy, je časem, kdy „Pozorně poslouchej!“ přichází o svou moc. Staré a nefunkční se dostává do kolize s novým pořádkem. Ten se neohrabaně líhne na svět a tříští u toho svou nepohodlnou skořápku. Tříští se i nebe nad Prahou, které protrhla zlověstně vyhlížející aurora…
RECENZE (MD) —
Běžná selhání jsou citlivě zpracovaným, vizuálně podmanivým snímkem o kradmých i třeskutých změnách ve společnosti a ženském nitru od maďarské režisérky Cristiny Grosan. Ta si za ně na letošním festivalu v Benátkách vysloužila cenu pro nejlepší filmařku pod čtyřicet let a nominaci na cenu Queer Lion. Za filmem stojí mezinárodní koprodukce, kromě Česka se na něm podílelo Maďarsko, Itálie a Slovensko. Děj je zasazen do českého prostředí, natáčelo se v Praze a Plzni. Scénář je dílem Kláry Vlasákové, která ho původně rozpracovala jako svůj závěrečný projekt na FAMU. Cristinu Grosan oslovil natolik, že se rozhodla poprvé nerežírovat svůj vlastní scénář nebo námět. Nicméně dostat ho do finální podoby jim trvalo tři roky.
Xova Film
Snímek balancující na pomezí psychologického dramatu a apokalyptického sci-fi staví proti sobě i do souvislosti osudy tří hrdinek, z nichž každá promlouvá za jednu generační linku. Tereza – dcera vymykající se představám svých rodičů i osnovám vrstevníků, Silva – lesbická partnerka a matka, které se jen stěží daří hrát svou úlohu v rámci společnosti, do níž beztak nezapadá, Hana – čerstvě ovdovělá editorka v neočekávaném důchodu, která si odmítá připustit svou bolest z opuštění i propuštění. Divák dostává šanci si nejprve pokradmu osahat život v kůži Hany, po ní Terezy a vzápětí Silvy, aby mohl vrcholnou část filmu zhlédnout s porozuměním ze všech tří úhlů.
Spoušť, ze které se rodí změna, probíhá jak ve vnějším světě Prahy, tak i kdesi hluboko v útrobách hrdinek. Tereza utíká z domu po nevydařené oslavě od nechápavých rodičů, aby na vlastní pěst zachránila čerstvě narozené kotě. Silva nemůže najít syna v evakuovaném obchoďáku, v panice bloudí a hledá. Hana přichází o auto a robotického psa, který jí dosud nahrazoval zesnulého manžela. Všechny tři dochází do bodu, kdy se musí něco změnit. Manifestací toho jsou všudypřítomné exploze a s nimi související požár v obchoďáku, kde se jejich cesty protnou. Znepokojivé atmosferické jevy nepřekračují hranici vkusu ani uvěřitelnosti, naopak střízlivě ilustrují apokalyptický stav společnosti a drží krok s vnitřními pochody hrdinek.
Xova Film
Běžná selhání nahlíží kritickým okem, avšak s dostatečnou empatií na úskalí příznačná pro ženy daných generací. Staví do kontrastu společenskou stádnost a osudy, které v určitém ohledu nezapadají do očekávané škatulky dcery, matky nebo manželky. Dějové linky jsou důmyslně propojené, výsledek působí nenásilně a o to snáz proniká pod kůži. V divákovi tak po zhlédnutí zanechává potřebu sebezpytu a touhu něco změnit, vymanit se.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (MD) — Trojitá sonda do duše holky, ženy a paní na pozadí společnosti v rozkladu, co nepřehání a rezonuje obzvlášť s těma z nás, kterým marně opakovali, ať pozorně poslouchaj.
napsala Michaela D.
