Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
Nová superhrdinská týmovka slibuje na první dobrou vše, jen ne typicky papundeklově barvomalebný rukopis filmového Marvelu, na který jsme si v poslední dekádě byli nuceni zvyknout. Chloé Zhao tak v duchu svého Nomadlandu schází z předem vyšlapané cestičky očekávání a kočíruje sympaticky diverzní cast, servíruje nekompromisní akci, načrtává nový vesmír a desaturuje barvy: bude to ale stačit na film, co obstojí sám o sobě?

Cesta do pravěkurecenze napsali

Adam Hencze a Jakub Strouhal

dne 5/11/2021


recenze filmu Eternals ~ Strouhal
Je něco shnilého na dvacetiminutovém reklamním bloku, který Vám naservírují před filmem v multiplexu. Protože jsem ale přišel obligátně pozdě, ocenil jsem, když mi k čekání ve frontě na lístky a při dvojím ověřování očkovacího průkazu hrála v pozadí píseň White Rabbit z traileru na The Matrix: Resurrections (2021) burácející z polootevřeného kinosálu. “Feed your head! Feed your head!” Jdem baštit!

Je to pořád dokola: Nemít očekávání! Hlavně nic nečekat! Přiznám se, že jsem měl z Eternals během jejich hypeovací kampaně strach. Jak by mohly tak fádně působící postavy se světélkujícími zbraněmi přinést něco nového, něco, co tu ještě nebylo, něco, proč má člověk vprostřed xnácté vlny pandemie riskovat výlet mezi lidi. Odpověď je jednoduchá. Moje fantazie je dost omezená, protože Eternals jsou přesně tím NĚČÍM a ještě desetkrát tolik.

Režisérka Chloé Zhao je bohyně. Do dvou a půl hodin se jí podařilo nabušit to, co by se tam nikdy nemělo vejít. Navíc to zvládla velmi elegantně, přehledně a sebejistě. Vzpomněl jsem si teď na jednu hračku ze školky: dřevěná krychle s výřezy hvězdy, kruhu, trojúhelníku a dalších tvarů, kterými jste dovnitř strkali pasující předměty. Někdy jste museli malinko podvádět a kvádr prostrčit čtvercem, ale ta radost z plné krychle! Zhao to měla podobně. Jen se jí záhadným způsobem povedlo do filmových políček vměstnat originy, přepis dějin, novou grupu a třicet dimenzí.
Marvel Studios

Eternals jsou jízda na nejzábavnější horské dráze. Tak upřímně jsem se dlouho u žádné marvelovky nezasmál, dlouho jsem si jednotlivé hrdinky a hrdiny tak neoblíbil a nezáleželo mi na nich (Gilgameš, Théna!). 155 minut jsem seděl, hltal a ani jsem neměl čas sundat si nenápadně respirátor. V hlavě mi zní song Lucie Bílé: “Sem furt malý dítě, i když to není vidět, a mám se za to stydět?” Ne, nemám.

A jasně. Některé okamžiky vyzní dost lacině, sem tam se tupí hraný, monstra někdo zkopíroval z Na hraně zítřka (2014), ale přesto ve mně nakonec zvítězil pocit, že vidím něco originálního, nedotknutelnýho a hrozně potřebuju dvojku! Navíc mám nový mokrý sen: marvelovka režírovaná Terrencem Malickem.
Není to jenom americkej film. Je světovej. Je náš. Watermelon sugar, amen.

recenze filmu Eternals ~ Hencze
Devianti, nesmrtelnost, humanismus, shakespearovská osobní traumata a grandiózní ambice, které není lehké naplnit, i když na to máte sto padesát minut a plnou kapsu zlaťáků. Spousta témat, tucet nových hrdinů, nucená osudovost a výčet všerůzných filosofií, mytologií, náboženství.. Chloé si tyčí nelehký úkol nacpat několik sólovek, expozici nového universa, origin několika nových konceptů a půlku středoškolské učebnice dějepisu do jedné obří týmovky, která i přes zabijáckou stopáž necelých tří hodin toho prostoru stejně potřebuje o fous víc. Udělat z toho vysokorozpočtový seriál? Možná, ale tam zas hrozí zmíněná papundeklovitost, se kterou bojuje Loki (2021) i The Falcon and the Winter Soldier (2021). Té se filmoví Eternals díkybohu vyhýbají.

A postrádají jasně definovaného antagonistu! Pryč jsou černobílé konflikty, konkrétní zlo úplně absentuje, místo toho tu bují relativně živé a uvěřitelné postavy, co řeší ozymandiasí zápletku z Watchmenů (2009) na poli témat přátelství, zajímavých morálních dilemat i krize vlastní identity. A to přesto, že v jádru se jedná o starou dobrou záchranu celého světa, během které je zas jednou potřeba poskládat roztrhanou partu hic, prohodit vtípek, zakvasit budovanou přesvědčivost typicky marvelovským dialogovým patosem, nezapomenout na genderovou a politickou korektnost s klimatickou krizí. I když se v jádru jedná o rodinné drama, které ve třetím aktu přepne do emoční šarvátky, kterou od studia rozhodně nečekáte.
Marvel Studios

Určitě bude někomu vadit převaha dialogů nad akcí, občasná fragmentace ve flashbacích, co sem tam zabíjí celkovou filmovou konzistenci, nebo všechny osudové momenty odehrávající se při západu slunce, který kamera skutečně zbožňuje. I tak je potřeba Eternals cenit, po delší době nejde o nedopečený polotovar z továrního pásu, ale o alespoň trochu autorskou vizi něčeho neprvoplánově zábavného, což je v rámci Marvelu důvod k alespoň malým oslavám. Takže pokud máte chuť vyrazit do kina na "tak trochu jinou" superhrdinskou fresku, tak vám Chloé Zhao bude dost možná po chuti.
Hned po první fajtce a Time od Floydů mi bylo jasný, že tohle nebude klasickej tři z pěti, ale že budou lítat pětky a dvojky. Nu a není tenhle typ filmů mnohem lepší?

Celkové hodnocení

Průměr
8