Pokus o vzkříšení legendárního marseillského taxíku dvacet let po premiéře původního snímku a deset let od posledního pokračování dojíždí do cíle na poslední kapku v nádrži a smutně ukazuje, že u filmů, stejně jako u aut, udělají málo parády neoriginální náhradní díly.
RECENZE (LK) — V době restartu Hvězdných válek je strašně snadné propadnout touze rekonstruovat třeba i takový ten prchavý okamžik někdy po přelomu tisíciletí, v neděli odpoledne, kdy na obrazovce babiččiny televize, zčásti zakryté bílou háčkovanou dečkou, běžela – ve výborném českém dabingu – ta ztřeštěná francouzská komedie o taxíku, co uměl lítat (mimo jiné), a jeho svérázném řidiči, který pomáhal policajtovi – ňoumovi potírat organizovaný zločin. V tomhle případě ale prostě člověk nesmí pokušení propadnout a nenechavým hláskům v hlavě neměli naslouchat hlavně ani sami tvůrci.
Snímek vystihuje asi nejvíc hmatatelný pocit nevyužitého potenciálu. Film se otírá o Uber, policejní korupci i etnické stereotypy, žádné z témat ale ani trochu nerozvine a jen co je naťukne, radši se hned vrátí ke skřípění kol, kradení diamantů a polibku na závěr. Kdyby se přitom všechny scény s tělními tekutinami a exkrementy zaměnily za něco, co by posouvalo zápletku, nemuselo to být ani zdaleka takové utrpení. Pro věrného fanouška je zdrcující i prakticky úplná absence hlášek, jejichž kulometné tempo bylo pro sérii charakteristické.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (LK) —
Taxi 5 prostě řadí nepovedenou zpátečku a nezachraňuje ho totální nasazení Francka Gastambideho ani producentská nálepka Luca Bessona. Vrcholem snímku je minutová retrospektivní montáž, která připomene, že i zpropadené Taxi 4 mělo aspoň Daniela, Émiliena a minimálně jeden povedený vtip.
Hrají Franck Gastambide (Sylvain Marot), Salvatore Esposito (Toni Dog), Sabrina Ouazani (Samia), Bernard Farcy (Gibert), Malik Bentalha (Eddy Maklouf), a další