HODNOCENÍ (LČ) — I ono uctivé vyslýchání je však „kumšt“. A Olga Sommerová umí. Naroubovat osud Červené a její rodiny na soukolí dějin se koneckonců přímo nabízí. Scéna s půdorysem „takzvané české chalupy", kde v koncentračním táboře přežívala Sonina matka, nebo posezení s vínem U Malířů, kde se sklenkou červeného Červená loučila i se svým otcem, tak představují emoční uzly. Ty spolu s dobře vybranými archivními materiály šněrují nevýrazný portrét výrazné osobnosti do podoby dokumentu, který stojí za to vidět. Zvlášť, pokud divák stojící před kinem netuší, kdo a kým nějaká Soňa Červená je nebo byla.
napsal Lukáš Č.
