Jestli má režisér Jaume Collet-Serra na něco talent, je to schopnost vykřesat absolutní maximum z těch nejskromnějších námětů. V Mělčinách (2016) dokázal vykouzlit solidní podívanou za pomoci útesu, žraloka a Blake Lively. V pozadí jeho nejnovějšího příběhu zase stojí stejnojmenná atrakce ze zábavního parku Disneyland, která spatřila světlo světa v roce 1955.
Expedice: Džungle, 2021, 127', US Walt Disney Studios
RECENZE (JS) — Věděli jste, že jednou z oblíbených technik animátorů u Walta Disneyho je kopírování z vlastního archivu? I proto lze např. v Robinu Hoodovi (1973) vidět zpívajícího medvěda s pohyby Balúa z Knihy Džunglí (1967) nebo lišky tančící ve stylu Sněhurky a sedmi trpaslíků (1937). Jednak se takovým způsobem daří produkci lépe dodržet šibeniční termíny, jednak to funguje. A to netřeba měnit.
Jedním ze zaručených receptů posledních let je zase angažmá Dwaynea Johnsona. Vývar z tohoto bývalého profesionálního wrestlera stačí doplnit o zelené pozadí, pár CGI monster a přiléhavé khaki tričko s krátkým rukávem pro lepší vyjímání jeho pancířových bicepsů a máte skoro jistě vyhráno. To, že najít 5 rozdílů mezi Cestou do středu země 2 (2012), Jumanji: Vítejte v džungli (2017) nebo právě Expedicí: Džungle (2021) je těžší než porazit dvojnásobného olympijského vítěze v judu Davida Krpálka, v Hollywoodu nikoho netlačí. A tedy i tentokrát se s The Rockem vydáme amazonskými kulisami na výpravu za dalším bájným pokladem.
Walt Disney Studios
Jako průvodce si ho totiž najmou Emily Blunt, jež jako žena v roce 1916 demonstruje svoji výstřednost a emancipovanost nošením kalhot, a její bratr Jack Whitehall, kterého zase nabubřelá britská společnost zavrhne pro jeho neschopnost přijmout žádost o ruku od jakékoliv ženy. Mrk, mrk. A je to překvapivě fungující trojúhelník vtípků, stěrů a emocí. Režisér Collet-Serra si totiž s divákem pohrává a užívá si každou příležitost, kdy může nečekaně vybočit z tradičních příběhových osnov, čímž udržuje vzrušující napětí. Vrcholem je pak dvoj, troj až čtyřsmyslná konverzační přestřelka o vytahování nože z těla. Až člověka napadne, že možná sleduje něco výjimečného.
Kde se dříve kopírovala kreslená animace políčko po políčku, mám pocit, že se dnes omílá ploché CGI, které dokáže zmařit jakkoliv dobře budovanou akci. Tisíc počítačem vyrenderovaných hadů se zkrátka nevyrovná jedné dýchající kobře z Dobyvatelů ztracené archy (1981). A celkový dojem je tak o hodně střízlivější.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JS) — Máte děti a litujete toho? Chápu a doporučuji je vzít do kina na tuhle dobrodružnou jízdu. Když budete mít štěstí, nikdo si nevšimne vodky, s níž si lehce pokapete popcorn. Jen ty dvě hodiny jejich nevřískání utečou až nečekaně rychle.
napsal Jakub S.
