Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
Po relativním propadáku princeznovského Na vlásku (2010) byl animák Ledové království (2013) doslova malým vánočním zázrakem. A od 11. června tohoto roku, kdy světlo světa spatřil snad nejpovedenější trailer posledních let, bylo snadné uvěřit, že se bude zázrak v podobě chystaného pokračování opakovat.

Sestry v akcirecenze napsal

Jakub Strouhal

dne 25/11/2019

Můžete zapírat, jak chcete, popěvku titulní písně Let It Go z jedničky v podání Idiny Menzel se ubránil málokdo. A jenom samotný soundtrack k filmu se stal v roce 2014 celosvětově nejprodávanějším albem. Mix pohádkově vybroušeného audiovizuálu a novátorského pojetí odpatriarchálněného vzorce „nebohá dívka vs. udatný princ” zkrátka zafungoval. A otevřel tím cestu nedozírným možnostem, jak dál podobné příběhy rozvíjet a vyprávět. Jenže Ledové království 2 (2019) se vydalo tak trochu opačným směrem.

Nejdřív bych ale rád vyzdvihl to dobré, než to zapomenu. Tedy... Animace je opět dechberoucí a odvážně a vkusně minimalistická. Elsa ochočující si vodního koně je orgasmickým zážitkem pro všechny, kdo si kdy přáli být princeznou a mít poníka. (Snad jen růžový oheň nepůsobí vůbec strašidelně a ubírá na zážitku při některých nebezpečím zavánějících scénách.) I nové písně si nezadají s originálem a třeba netitulní Show Yourself strčí prstem skrz krk do kapsy veškerou filmovou konkurenci. Celý film je navíc protkán legráckami a oživlý sněhulák Olaf, který navíc prochází pubertou, si přivlastňuje jakoukoliv scénu, v níž se objeví. Studio Disney si je propastných šesti let mezi oběma filmy dobře vědomo, a tak je období změn AKA dospívání věnován úctyhodný prostor. Zkoumání komplikovaných emocí, rozhovor o tom, že je v pořádku cítit hněv i k těm, které milujeme, a vůbec dospělé ztvárnění nečernobílého světa vztahů si zaslouží pochvalu.

První zádrhel přináší samotný příběh. Ten tady v podstatě neexistuje. A nic víc, než bylo dávno jasné z traileru, nedostanete. Celé vyprávění se žene za jakýmsi plot twistem událostí, činí tak ale slepením naprosto nahodilých epizod a nakonec vyzní úplně do ztracena. Tvářit se na konci filmu ohromeně metaforou, že most má dva konce, nedovedly ani děti okolo v sále. Největším zklamáním je ale popření předchozích snah o emancipaci, a ženství je zde zobrazeno opět klasicky (čti stupidně) jako upovídané, sobecké, hysterické a nesamostatné. A teda ničím zajímavé.
Pokračování, které si Ledové království nezasloužilo. P. S. Nechte mě, prosím, přeložit příště texty písní do češtiny. Tohle bylo horší než peklo.