Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
Tenisovým světem momentálně otřásá těžko uvěřitelný příběh bývalé světové jedničky Pcheng Šuaj z Číny. Ta zmizela z veřejného života krátce poté, co na sociálních sítích zveřejnila obvinění ze sexuálního napadení vysokým funkcionářem komunistické strany. Po něm se ovšem zem rovněž okamžitě slehla. Ve stínu této kauzy se v českých kinech zahnízdil snímek o rodině Williamsových, která obohatila toto sportovní odvětví o dvě dnes pořád hrající legendy.

Královny bílého sporturecenze napsal

Jakub Strouhal

dne 9/12/2021

Sestry Venus a Serena získaly během své kariéry dohromady 30 grandslamových titulů ve dvouhře (pro srovnání takový Roger Federer jich má pouze 20), 18 ve čtyřhře, 5 zlatých olympijských medailí a mnoho dalších titulů. Sportovní drama Král Richard: Zrození šampiónek (2021) se proto logicky (ironie) točí okolo jejich otce Richarda Williamse. Asi jako kdyby se český Zátopek (2021) zaměřil na závodního trenéra Baťovy obuvnické továrny. Skvěle to v roce 2015 shrnula Tina Fey v úvodním monologu na předávání cen Zlatý glóbus: “George Clooney se letos oženil s Amal Alamuddin. Amal Alamuddin je právnička specializující se na lidská práva, která se podílela na případu Enron (WikiLeaks), působila jako poradkyně Kofiho Annana ohledně Sýrie a byla jednou ze tří osob posuzujících existenci válečných zločinů v Pásmu Gazy. A dnes večer to je její manžel, jenž obdrží cenu za celoživotní dílo. Hollywood!”
Warner Bros. Pictures

Daleko od slavných hollywoodských kopců žije na přelomu 80. a 90. let minulého století v kalifornském Comptonu, který neslavně proslul vysokou kriminalitou a chudobou vyplývající z desítky let trvající rasové segregace, rodina Williamsových. Otec Richard, matka Oracene a jejich pět dcer. Oba rodiče chtějí pro své děti lepší život než v okolí plném gangů obvyklé postávání pod nepravidelně blikajícím neonovým nápisem a nabízení těla za gram kouzelného prachu. Oba tvrdě pracují, vládnou pevnou rukou, lpí na vzdělávání a rozvoji osobnosti i těla. Není se co divit: 3. března 1991 obletí svět záběry Rodneyho Kinga, který je po zadržení za rychlou jízdu pod vlivem omamné látky brutálně mlácen skupinou policistů nedaleko Comptonu. Nezdar ve výchově se tady téměř jistě rovná bezvýchodné budoucnosti plné útrap.

Civilně zfilmovaná rodinná dynamika, v níž Oracene plní roli obětavé matky bez nároku na uznání, dcery relativně poslušně dosahují předepsaných cílů a ve které naopak Richardovi slouží úspěch jeho potomků jako náplast na život strávený na okraji společnosti, to všechno na pozadí neustálého zdolávání Taxisových příkopů předsudků a diskriminace v podobě odmítání a přepadovek sociálky, je asi tím nejcennějším z celého vyprávění. Zásluhou především hereček Aunjanue Ellis, Saniyya Sidney a Demi Singleton je každá scéna, v níž se objeví, pohlazením po duši. R-E-S-P-E-C-T.
Warner Bros. Pictures

A pak tu máme Willa Smithe jako hlavní mužskou postavu. Nepodařilo se mi prodrat strništěm jeho umělých vousů k oslavám jeho herectví, plačící Will tlačí na pilu ze špatné strany, až krvácí oči, navíc je hodně obtížné soucítit s postavou muže, který s nabitou puškou přijede na místo, kde chce někoho zastřelit, ale nedojde k tomu jen proto, že ho někdo předběhne. Omluvte mé právnické střívko, ale i příprava vraždy je trestná. Je až zarážející, že se něco podobného pod producentským diktátem reálných sester Williamsových vůbec do scénáře dostalo. Ono přehnané a nekritické blahořečení Richarda stahuje celkový dojem o úroveň dolů. Stejně jako závěrečné podsouvání obrazu Venus jako oběti nekalých praktik soupeřky na kurtu. Stojí asi za připomenutí, že sama Serena je hlavní aktérkou několika obřích kontroverzí (semifinále US Open 2009 proti Kim Clijsters, kdy vyhrožovala smrtí čárové rozhodčí, nebo finále US Open 2019 proti Naomi Osaka, kdy po nedovoleném koučinku ztropila scénu hodnou stovek zasloužilých memů).
Téma je to důležité, k podstatě příběhu se ale zbytečně přichází od dosti vzdáleného lesa. A i když realita doslova nahrává na smeč, režie volí méně riskantní prohoz k zadní čáře. Silné poselství ale nakonec rozhodující chlupatý míček umístí tak, aby jestřábí oko ohlásilo: IN.

* Jeden nikým nechtěný nerdovský fakt:
Od roku 2000 se stalo jen pětkrát, aby se ve finále ženské dvouhry ve Wimbledonu neobjevila alespoň jedna ze sester Williamsových. Tři taková finále se mohou pochlubit i českou účastí.

Hodnocení zbytku redakce: