Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
Premisa Vlastníků zní odvážně a překvapivě nečesky. Product placement, antiherecké výkony a příběh ženy hledající smysl života po menopauze na dovolené u Jadranu vystřídala ambice vystavět příběh pomocí konverzačních přestřelek v komorním prostředí a čase jedné schůze vlastníků bytových jednotek. Neskrytě pokyvuji, že se povedlo tento nezvyklý [(Bůh masakru (2011), Jméno (2012)] nápad převést z papíru do reality.

Tady je domarecenze napsal

Jakub Strouhal

dne 26/11/2019

Kolektiv Dejvického divadla s několika hosty (např. Lábus, Havlová a více než snesitelný Kotek) to po chvilce otrkávání rozjede takovým způsobem, až se mu málem podaří přebít fakt, že s žádnou z těch vykřikujících postav se nedá úplně navázat vztah, což dokonale vystihuje závěr, kdy je Vám osud všech naprosto lhostejný.

Polopanoptické postavičky (žena na mateřské, promiskuitní homosexuál, vlezlá důchodkyně) se v tradici televizního seriálu Most! (2019) vzájemně uráží za samolibého přihlížení a pod ochrannou rukou režiséra Jiřího Havelky, z jehož zákulisního pomrkávání lze vyčíst něco jako: „Nekorektnost v tvorbě lze omluvit jako projev umění.” No, leda p*ču.

Problém Vlastníků není rádoby realistické zaznamenání stavu společnosti #taktolidédoopravdymyslí, ale absolutní absence jakékoliv snahy o nastavení morálního zrcadla postavám nebo divákovi. Tragikomická je nakonec především podpora nesprávného pochopení svobody projevu jako práva na jakoukoliv pravdu. Katarze ve stylu Dvanácti rozhněvaných mužů (1957) nebo jejich variace Dvanáct (2007) se proto nedostaví. A druhý den nezbyde než se zase uvelebit u Facebooku a zanadávat si na Zuckerberga.
Nestává se často, aby do kin zamířil český film, jehož dialogy mají potenciál zlidovět. A pustí-li Vám před ním trailery na tuzemské snímky jako Špindl 2 nebo Bobule 3, není nijak těžké pro něj z rukávu vytáhnout nějaký ten kompliment. Jinak se zázrak nekoná.

Hodnocení zbytku redakce:


trailer 1