Jedna věc je, že západ udělá remake Evropy, východu, zkrátka čehokoliv, co přijde se zajímavým nápadem a exekucí, která neměla za hranicemi Hollywoodu většího věhlasu či úspěchu. Není to košer, ale stává se to. Druhá věc je udělat recyklát vlastního filmu, pouze se známějším obsazením. To už chce nahoře pěkný háro, a dole žádný leháro. Pokud ovšem norský Hans Petter Moland opravdu nejde po „rychlých prachách“ a mrzačení gangsterů na sto plužných způsobů je jeho jediné životní téma, jaké chce divákovi prezentovat ve všemožných formách, tak… proč ne?
RECENZE (AH) — Moland předělává svůj pět let starý Boj sněžného pluhu s mafií – mezitím se doma z gauče podíval kromě Farga i na novější filmy bratří Coenů a možná sáhnul i po zaprášeném disku s Lovci hlav (2011). Taky se mu děsně líbilo, co udělal druhý Deadpool (2018) s (ne)povedeným výsadkem své skoro-X-Force. Takže ho napadlo... znovu natočit vlastní film a nějak tam zamíchat ještě větší porci divna? Tak tedy na vlnách podivna, které místy působí jako čirá, blbě ujetá radost, a občas jako přepjaté tlačení na pilu s nefunkčními karikaturami tuny vedlejších figurek (asijská manželka bratra hlavní postavy, záporák). Molandovo repete je celek šíleně přitažený za vlasy, bez tempa a se scenáristickými epizodkami, které postrádají jakékoliv napětí či akci. I tak na sebe zvládne kupit mrtvoly jednu za druhou (a hezky o tom diváka informovat).
Co zbyde? Inu, ten bizár. Černý humor sem tam dostane bílý prostor, autoři si k tomu hrají s obrazovými výpustkami, montáž má proto potenciál překvapit nezvykle dobrým nápadem výpravy děje či mocně vykolejit – klíčem tohoto rysu chování bude pravděpodobně množství koksu, které se každé ráno ztratilo cestou do střižny. Mrazivá pomsta má ale i přes všechny dějové i formální výhybky jakýsi mrazivý odér, který Molandovi v úvodní expozici doručuje vkusná práce jeho DP (Philipa Øgaarda). Ten se s horskými masivy kolem zapadlého městečka mazlí jako Neeson se svým pluhem, často navíc snímá nezvyklé celky a se sněhem, špatným počasím i účinným svícením interiéru si rozumí. Coenovsky drsná atmosféra funguje na jedničku a severské béčko tak zabíjí jeho vlastní formát, který divák zapomene pět minut po projekci.
Jaká škoda! Ten setting! Produkční design! Indiáni, kartely, znesvářené postavy, klany mezi sebou na kordy, vraždění dealerů, soutěže v hodu do řeky, hrátky s bodycountem… jaká by z toho byla boží minisérie! A když ne v produkci HBO, tak klidně od Netflixu!
HODNOCENÍ (AH) — Fanoušci chlupatých zdí si přijdou na své, stejně jako fandové skalpistů na sněhu, rogal, svatebních salonů a dětských diet. Neeson se snaží tím, že se moc nesnaží, pak ve filmu asi půl hodiny vůbec není a vy chcete odejít z kinosálu. Za ten bizár to ale vidět snad i stojí.
HODNOCENÍ (JB) —
Mrazivá pomsta má příliš hluchých pasáží na to, aby se dala všeobecně doporučit. Vidět ji má smysl pouze pro hardcore fanoušky sněhem ověnčených thrillerů, či pro lidi, co by pro trochu bizáru šli světa kraj.