Premiéry, 24. červen 2016 18:51 aktualizováno 28. červen 2017 15:49Duorecka: IMPOTENCE DAYRecenze filmu Den nezávislosti: Nový útok (2016, 120', US)

RECENZE (JB) — Spousta špatných rozhodnutí, jedno za druhým podkopávají nový Den nezávislosti, nejvíc ale snaha udělat všechno větší a větší. Jako by Emmerichovi nestačilo poučení z 2012 o tom, že natažená škála destrukce se nerovná lepší podívané. Ale co, stejnou chybu si před půl rokem odbyly i nové Star Wars, a k spílání jsme měli daleko. Nový útok ovšem nemá nic z jejich poctivosti. Postavy jsou uplácané z klišé jako věž, hláškují na čtyřku a až příliš často do objektivu kamery během napínavých scén vydávají táhlé steny. Ženské charaktery jsou degradovány tím nejvíc old school stylem a WIlliam Fichtner opět hraje jakoby důležitou, ale vlastně nepodstatnou roli.

Jaké jsou důvody vzít Nový útok na milost? Pár zábavných scén, pár natuknutách cool momentů ("pozemní" bitka na emzácké lodi), Bill Pullman, Charlotte Gainsbourg (ano vážně tam je...) a pak africký vojenský diktátor. Vlastně poslední zmiňovaný z toho všeho suverénně vychází nejlíp, a kdybych psal návod, jak vylepšit nový Den nezávislosti, bylo by v něm jen to, že hlavní roli dostane diktátor, ostatní postavy se vyškrtnou a půjde jen o konflikty Afričanů a zbylých mimozemšťanů z jedničky v troskách vesmírné lodi. Stoprocentně by to skýtalo víc zábavy než tahle rutinní variace na jedničku. Škoda, Rolande.☞ PINBACKER

RECENZE (AH) — Nejzbytečnější blockbuster všech dob? Těžko říct, za letošek to ale platí stoprocentně. Místo řádného výkopu nového miniuniverza z kultovní devadesátkové klasiky se Foxům povedlo akorát tak vyhodit přes dvě stě mega oknem. Ano, Emmerich má všudypřítomnou a celoplanetární destrukci v malíku (resp. klikací myši v animátorských stuiích), proč by to ale mělo i přes důmyslnost a smysl pro CGI detail diváka zajímat? Vždyť to je pět/šest renderů nastříhaných za sebe, mezi ně naflákaných několik klišé a patosem prošpikovaných dialogů postav (spíše pokusů o postavy), které nikoho nezajímají. Chybí napětí, chybí tempo, střih skáče ledabyle z jedné lokace do druhé, výmaz třetiny povrchu Země nikoho nezarmoutí, ale záchrana právě narozeného mimina v evakuované nemocnici ano (proč se tohle stokrát omleté klišé/téma u všech svatých ještě stále vykrádá). Jediní dva hráči plátna jsou Goldblum a Pullman coby reprezentanti pólů komedie a tragedie. Ozvlášť druhý zmiňovaný má po úvodní sekvenci probuzení v posteli (která voní snad až indie vibem) nemalý potenciál – upřímně, Pullman vypadá v plnovouse extrémně cool a jako jediný působí alespoň trochu skutečně. Tady ale rovina jeho postavy a všech ostatních končí a Roland potvrzuje pouze fakt, že některá filmová díla by měla zůstat u prvního traileru. Nebyl by svět hezčí, kdyby si fandové jedničky po dvou minutách prďáckých ukázek prostě jen domysleli zbytek?☞ PINBACKER