Spousta špatných rozhodnutí, jedno za druhým podkopávají nový Den nezávislosti, nejvíc ale snaha udělat všechno větší a větší. Jako by Emmerichovi nestačilo poučení z 2012 o tom, že natažená škála destrukce se nerovná lepší podívané. Ale co, stejnou chybu si před půl rokem odbyly i nové Star Wars, a k spílání jsme měli daleko. Nový útok ovšem nemá nic z jejich poctivosti. Postavy jsou uplácané z klišé jako věž, hláškují na čtyřku a až příliš často do objektivu kamery během napínavých scén vydávají táhlé steny. Ženské charaktery jsou degradovány tím nejvíc old school stylem a WIlliam Fichtner opět hraje jakoby důležitou, ale vlastně nepodstatnou roli.
Jaké jsou důvody vzít Nový útok na milost? Pár zábavných scén, pár natuknutách cool momentů ("pozemní" bitka na emzácké lodi), Bill Pullman, Charlotte Gainsbourg (ano vážně tam je...) a pak africký vojenský diktátor. Vlastně poslední zmiňovaný z toho všeho suverénně vychází nejlíp, a kdybych psal návod, jak vylepšit nový Den nezávislosti, bylo by v něm jen to, že hlavní roli dostane diktátor, ostatní postavy se vyškrtnou a půjde jen o konflikty Afričanů a zbylých mimozemšťanů z jedničky v troskách vesmírné lodi. Stoprocentně by to skýtalo víc zábavy než tahle rutinní variace na jedničku. Škoda, Rolande.
