Festivaly — 26th Ji.hlava, 9. březen 2023 10:58A žili spoluRecenze dokumentu Šťastně až na věky (2022, 98', CZ)

RECENZE (KS) — Více než desítka protagonistů je zkoušena nejen přítomností kamer, ale především vlastní upřímností. Autorka ve filmu zpovídá účastníky, kteří žijí v různých typech partnerského vztahu. Prezentované možnosti lásky se tak dají vnímat jako komplexní souhrn všeho, co se dá v této oblasti zažít, vybrat, okusit. I když chybí v současnosti sociologicky nejčastěji popisovaný fenomén v podobě nesezdaného soužití monogamního heterosexuálního páru, nelze to vzhledem k autorčině předchozí tvorbě dramaturgii vyčítat.

Počtová započala pomyslnou trilogii o proměnách rodinných vazeb a milostných poměrů už v roce 2011 v Generaci Singles, na kterou navázala o šest let později snímkem o mateřství a rodině Nerodič. V Šťastně až na věky popisuje partnerství znovu, nabízí ale pět různých přístupů, kterými je možné jej pojmout. I tentokrát pracuje citlivě, s hrdiny mluví otevřeně a s lehkostí i o tématech, která mohou být v rámci milostného svazku bolestná a zraňující.

Od striktně monogamního a silně věřícího páru se skrze volné pojetí vztahu a polyamorii dostává až na druhou stranu barikády, k ženě v pozici milenky. Úplně mimo pomyslnou škálu stojí paní ve středních letech, která po zklamání z dlouholetého manželství tráví čas na seznamkách, vymetá Tinder, vykuřuje skleník a vlastní svatební šaty v rámci očisty dobrovolně spálí. Její bezprostřednost i beznaděj mohou místy budit dojem pečlivě připravené role, působí ale zcela přirozeně a o vlastním neštěstí referuje s potřebným nadhledem.

Nejvíc ze všech prezentovaných subjektů rezonuje otevřený přístup k manželství Sandyho a Šárky, kteří i přes svazek dokáží dát druhému poměrně velkou míru volnosti bez následných výčitek, a to i přes přítomnost jiné, aktuálně hojně diskutované možnosti: polyamorie. Polykula Fró, Matějčíka, Andrey a dalších (kteří v dokumentu nevystupují) udržuje pavučinu poměrů i po narození dítěte, což je minimálně pro jejich rodinné příslušníky těžko představitelné. I jejich životy se ale postupně stáčí k monogamnímu soužití a může se zdát, že právě tahle cesta vede ke štěstí.

I přes skloňování volnějších forem soužití působí snímek mírně usedle a v závěru se zdá, že jeho cíl tkví právě v propagaci tradičního soužití muže a ženy. Počtová sledovala životy protagonistů tři roky: je jasné, že za tuto dobu došlo k přeměnám postojů některých z nich a tím pádem se logicky proměnily i jejich životy. A co se týče výběru zkoumaného vzorku – chybí vhled do bytí neheterosexuálních párů, což ale zřejmě není tak lákavé jako momentálně trendující polyamorie. Šťastně až na věky jakožto observační vztahová encyklopedie i tak bez problému obstojí, jen je nutné nechat na paměti, že se stále jedná "jen" o sestřih toho, co má potenciál zaujmout.☞ PINBACKER