P

Tak fajn, teď chcípnešRecenze filmu Baqyt (2022, 131', KZ) Festivaly — 72nd Berlinale, 14. březen 2022 10:03

Ve východních příslibech se na letošním Berlinale opravdu urodilo, tamní filmaři očividně řeší mnohem palčivější problémy než ti západní. Dvouhodinová mezigenerační výpověď o domácím násilí, které je v Kazachstánu prozatím normou, ukazuje snad to nejhorší, co by si každá pilná hospodyňka dokázala představit.
Tak fajn, teď chcípneš72nd Berlinale Film Festival
RECENZE (KS) — Mrazivý příběh rodiny, ve které dochází k domácímu násilí, není zřejmě v tamním životě nijak ojedinělý. Matka, v jejíž roli debutuje Laura Myrzakhmetova, udržuje vlastní domácnost ve stádiu značného rozkladu na hranici přežívání. Když se dospívající těhotná dcera vdá za svého ignorantského přítele jen proto, "aby lidi nepomluvili", nastává oběma hrdinkám osobní peklo: každodenní bití a ponižování ze strany těch, kteří by jim měli být nejbližší.

Dcera se s tyranským přístupem nechce ztotožnit a několikrát prosí matku o "vyžádanou" radu. Ta však už plně rezignovala. Její rozhodnutí nemění ani hospitalizace v důsledku manželem způsobených mnohočetných zranění, ani jakási mezigenerační sounáležitost, ve které potřeba toho, aby se děti měly lépe než rodiče, naprosto absentuje. V Kazachstánu je totiž stále živý kult muže jakožto hlavy rodiny, přes jehož názory nejede vlak a činy se musí akceptovat, nejde tedy o filmovou fikci bez návaznosti na realitu. O to víc překvapuje fakt, že režisérem je muž (Askar Uzabayev) a navíc debutant.
72nd Berlinale Film Festival

Chytře vystavěný příběh předkládá otázku, co je to vlastně štěstí, a velice dobře zachycuje životní paradoxy: hlavní hrdinka, která to doma schytává 24/7, totiž pracuje jako úspěšná dealerka kosmetiky, jež má ženám pomoci najít "to pravé štěstí". V kontextu příběhu je takto zvolená profese stavěna do několika metaforických rovin, ať už jakožto produkt vhodný k zamaskování podlitin či jako její samotná prezentace, při které si prodejkyně nasazuje masku spokojené ženy se zdravým vztahem a sebevědomím.

Není divu, že domácí soužití vyvrcholí několika surovými scénami, které mají fatální důsledky pro oběť i původního agresora. Role se otáčí a přichází hodně drsná satisfakce, která se sebou přináší totální změnu života celé rodiny. Vysvobození přichází s narozením vnuka, kdy si všichni zúčastnění z dost zásadních důvodů oddechnou, že to není holka. Společně s tím přichází naděje na lepší život, i když pro některé z postav zůstává domácí násilí stále živou realitou, pouze v jiných formách.
72nd Berlinale Film Festival

Baqyt získal v rámci sekce Panorama ocenění divácké poroty, a upřímně: zaslouženě. Za film by se nemusel stydět ani zkušený tvůrce, a to nejen pro obzvlášť znepokojivé téma, ale především pro vystavění celého příběhu plného paradoxů. Za zmínku (a pochvalu) stojí i kamerové záběry, které u několika gradačních scén využívají točby přes zrcadlo, což divákům nabízí ještě více skličující pohledy nejen na bezradnost, ale i brutalitu. Použitá smyčcová melodie umocňuje stupňování, a činí tak příběh ještě více nesnesitelným a drásajícím. I několik týdnů po zhlédnutí neustále rezonuje, nutí hledat nové kontexty a hlavně bolavá statistika zařazená před závěrečné titulky vyvolává řadu otázek. Jak by to asi celé dopadlo, kdyby tamní právo akceptovalo rozvody a znalo pojem domácího násilí? Kolik žen by to zachránilo? A chtěly by?☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (KS) — První projekce předposledního berlínského dne byla o něco těžší, než by si kdokoliv dokázal představit. Ale bylo to potřeba.

8 Jak hodnotíme?

8

Baqyt
Askar Uzabayev

Baqyt, 2022, celovečerní, 131', KZ

UvedeNe, 13. únor 2022 — 72nd Berlinale

RežieAskar Uzabayev

ScénářAskar Uzabayev

Hrají Laura Myrzakhmetova, Yerbolat Alkozha, Rakhat Halyk, Gulzhamal Kazakhbayeva, Toleybek Konbay, a další