3. soutěžní pásmo: (ne)využitý potenciálrecenze

El adiós Na Cherveno Sweet Maddie Stone

napsal

Adam Hencze

dne 1/2/2017

Oddanost až za hrob, tak by se dalo shrnout španělské drama z prostředí vztahu rodiny se služebnou zesnulé matky. Kritika moderní uspěchanosti a ztráty starých obyčejů (výchova dítěte) skrz věrnou službu Rosany, která supluje hned několik sociálních rolí. Její postava v civilních činnostech funguje, skřípat to začíná v předramatizovaných konfliktech s dcerou zesnulé – ty trpí šablonovitostí a na krátký filmový formát přílišným tahem na branku. Postavy jsou nové, nepopsané, a hned se škatulkují, navíc skrz násilné herecké přehrávání.

Závěrečný odchod je metaforicky srozumitelný a odpovídá náčrtu charakterů – možná bylo vhodno ubrat z plynu ve vztahových šarvátkách, které silně kontrastují s jinak klidně plynoucí stopáží.

Povídkové anekdoty vtěsnané do jednoho autobusu na jedné křižovatce v jednom chorvatsko-bulharském kraťasu. Nasbírané příhody mají jednoplošné postavy a dobře časované gagy, i když využívají především situační humor – ten bude tuzemskému diváku obzvlášť blízký, neboť Toma Waszarow kreslí estetiku ne nepodobnou konci éry našeho socialismu.

Hlavní postava řidiče hned několikrát narazí na nepopsanou motivaci, která se chvílemi nakousne; fakt, že se z ní nestane kýč se zahynulou rodinou či podobný nesmysl, lze považovat za úspěch – charakteru ale přeci jen něco schází. Lineární čas vyprávění má gradaci a některé lépe, některé hůře napsané persóny. Na první pohled karikatury, na druhý pohled až strašidelně nám všem známé osobnosti. Společný melounový oběd je příjemným momentem společně prožitého dobrodružství, které vyloženě neoslní – rozhodně ale rozesměje.

Další odvar rebélie proti autoritám – určitě jde o jedno z oficiálních témat letošního mezinárodního výběru. Maddie Stone se snaží zachytit příklad přerodu školního děcka v nebezpečného sociopatního delikventa, který je okolím a tak trochu sebou samým násilně zatlačen do kouta.

Přenesení významů z nižších ročníků starajících se o prodej/distribuci kontrabandu je paralelou dnešního světa (nejen) britských školáků a studentů. Ztráta schopnosti komunikace s okolím, obavy ze ztráty respektu a autoritativní nihilismus jsou hlavními tématy Maddie Stone, která je sladká pouze úvodních pět minut. Jessica Barden je navíc působivá, doplněna o sugestivního Jasona Flemynga (obsazujte ho do distribučních celovečeráků, prosím) – oba umí v kritické situaci nepříjemně bodnout.