Premiéry, 26. říjen 2017 16:14Stopařův průvodce po devíti světechRecenze filmu Thor: Ragnarok (2017, 130', US)

RECENZE (JB) — On je ten žertovný titulek recenze vlastně dost laciná hříčka, protože sic je nejnovější Thor humorem přímo prošpikován, adamsovského humoristického kumštu v nejmenším nedosahuje. Budu se opakovat, ale tenhle film je manifestem – manifestem marvelovitosti. Nehlásá ale heslo „děláme si z toho bžundu“, spíš „podívejte, JAK si z toho děláme bžundu“. A to je rozdíl. Je tam ta až moc jasná uvědomělost a strojovost vtipů a hrozně okatá humorná stylizace. Ale budiž. Marvel si jasně stanovil mustr svých filmů a drží se ho, v případě třetího Thora ho i prohlubuje.
 

Dalo by se to označit za laciné řešení „serióznostní“ krize, kdy s vážností lze uspět jen těžko, a tak je nutné začít všechno shazovat. Marvel na to v podstatě najel hned zkraje (Hulk se moc nepočítá), DC to až teď kopíruje, a dost bezostyšně (Whedon? Srsly?). Po „darkknightovsku“ je to holt riskantní a Snyder si na tom vylámal zuby (jak překvapivé), takže chuť natočit vážnou komiksovku tu rozhodně není, ani u jedné ze stájí. A přitom by bylo fajn vidět marvelovku, kde se všichni nechovají jako idioti, jako Star-Lordi, nebo jako Tony Starkové.

Přijetí a dojem z nového Thora tak velmi závisí na vlastní kompatibilitě s marveloidním humorem, tedy konkrétně s nablble sebevědomými charaktery narážející na limity své ješitnosti, dramatické situace podkopané momenty trapnosti a tak. Což se od Strážců galaxie, kteří byli pionýry tohohle pojetí, stačilo už poměrně dost vyčerpat. Ale abych jen nedštil síru – Thor samozřejmě není otravně nevtipný po celou dobu, dokonce si zachovává jakousi přijatelnou hladinu trapnosti, která se sem tam vyšvihne i kamsi nad průměr a reálně pobaví.

Navíc se rozhodně nemusí stydět za akční scény, z nichž sice vyloženě zapamatovatelný je jen úplný začátek a úplný závěr, celkově se ale eye-candy kvocient drží v pozitivních číslech (flashback s Valkýrami vládne!) a tempo je dost svižné na to, aby se nedostavila nuda. Klasický záporácký fail lehce zachraňuje Cate Blanchett, která si roli očividně užívá, samoúčelnost charakteru ale bohužel stíhá i Helu a potvrzuje tak řečené prokletí. Ona teda ta všudypřítomná bžunda nakonec stejně všechno podkope, takže víceméně není oč se strachovat a čemu fandit.☞ PINBACKER