RECENZE (JB) —
Prsteny moci ve třetí epizodě přecházejí do scenáristické vývrtky – slibné linie zdánlivě míří do bahna křeče, jiné naopak nabírají nový potenciál. V globálním měřítku se začíná objevovat koherentnější narativní směr a daná instance Středozemě dokáže být, byť velkou mírou díky prostému diváckému zvyku, funkčnější a obecně přijatelnější. Rýsují se obrysy rozvrstvení frakcí a prosvítá podrobnější kostra politické situace.
Jsou to malé krůčky, hrají ale poměrně zásadní roli, protože navzdory naivitě některých zvratů se úspěšně daří zbudovat hrstku opěrných bodů pro budoucí rozvoj a jakési uhájení vlastní existence. Sázkou na jistotu je divácky vděčný sympaťák Elendil, který navíc plní úlohu těsnějšího spřažení dějového rámce s povědomou jistotou třetího věku. Stěžejní roli hraje úspěšně vyostřená situace v Mordoru (Southlands), která poskytuje kýžené dějové těžiště a opět funguje coby velmi konkrétní napojení na již známé reálie a události.
Je to ale jakési minimum, které si seriál splňuje jako první krůček na cestě přes propast mezi realitou a potenciálem, respektive ambicemi, které si vytyčil. Vedle toho Prsteny servírují nepovedené CGI, předimenzované elfí stehenní svaly a naivně působící odhalení, jimiž buď klamou tělem, nebo se jen prvoplánově pokouší o nápodobu pánoprstenovské osudovosti. Snaha za každou cenu vytvořit ve vakuu věků na nezmapovaném poli vlastní epickou hru si říká o potupné selhání a nutí doufat, že zdánlivá prostota zmiňovaných linií je opravdu jenom zdánlivá.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) —
Prsteny moci dál kráčí rozpačitým krokem po rozpačité cestě a vyhlídka dalších dílů se stále neobejde bez notné dávky skepse. Záblesky živoucnosti světa a jasnějšího směřování ale nedůvěru místy dovedou rozptýlit, jakkoliv je to z velké části dané opilostí povědomými charaktery a lokacemi. Do budoucna doufejme v silnější vypravěčskou uvědomělost, méně digitálních vrrků a nižší skákavost elfů.
napsal Jakub B.
