Pinbacker ~ Mimokino ~ recenze
Netflix pomalu a jistě krvácí, ve snaze obnovit svou někdejší streamovací nadvládu investuje stovky milionů do megalomanského projektu, co nakonec místo áčkového blockbusteru doručuje žánrové béčko. To je potenciálně skvělá premisa! Otázkou už jen je, jak se to kočovným Russoovcům povedlo vymazlit. Zachrání si konečně online gigant krk velkým filmem, který kvalitativně předčí nekonečnou dojbu seriálového obsahu?

Sídliště Bohnicerecenze napsal

Adam Hencze

dne 26/7/2022

The Gray Man je příslib nenáročného ukrácení pohodlné letní noci před zářící obrazovkou, jakékoliv vyšší aspirace tu zkrátka nejsou na místě. A pokud u něj jeden vypne hlavu a odmyslí si nastavované kvantum recyklací a krádeží všech myslitelných sérií a snímků, co Russoovci zpravidla transformují do čehosi o třídu horšího, může po dvou hodinách vypínat internetový prohlížeč s pocitem obsahového ukojení. Čert vem generické postavy, neexistující zápletku či jakoukoliv dějovost, my jsme tu po měsících čekání v roli odchovanců explozivních youtube videí z loňské točby v Holešovicích namlsaní na českou policii hulákající nesrozumitelné rozkazy anglofonnímu Goslingovi, bereme za svůj Evansův helmut knírek a vyžadujeme přesnou počítačovou destrukci všech myslitelných pražských křižovatek. Tohle vše patálie reynoldsovsky hláškujícího šedomuže “číslo 6, protože 007 už je zabrané” obsahují a jeho nespanilá jízda evro-asijskými městy jest nakonec legrací hlavně pro českého diváka, který se během jejího sledování účastní nečekané poznávačky toho, jakou další lokaci evropských měst Praha hraje. A kolik digitálních mrakodrapů v ní kouzly počítačů vyroste (ten Žižka!).

Kromě téhle tuzemské srandohry nic moc dalšího nečekat a nehledat, trio protagonistů a antagonistů mění bod A za bod B, Russovci to dramaticky stříhají ve všudypřítomném dronovém fetiši a s unylou nudou prozrazují, že si pro ty dvě stovky mega přišel štáb jako pro další výplatnici za vygenerovanou zbytečnost. Zaštiťující Netflix s ním splachuje nemalý budget do stoky rutiny, klišé a nelogiky. Odfláknutost je vtisknutá v samotném scénáři a jeho repetitivních lapsech, v neumětelských renderech animátorů a grafiků při ničení uliček metropole, co vypadlo vystřihlé z televizního filmu rok výroby 2002, a i v hercích, kteří působí apaticky a odevzdaně. Na druhou stranu snímek od nich často vyžaduje pouhou fyzickou přítomnost v záběru, sem tam uši křivící dialog nebo nevkusné komediální vsuvky. Miniaturní výjimkou je groteskní anticast Chrise Evanse, jehož absolutně over-the-top papírem šustící šílenec v klíčových scénách funkčně degraduje, děj ho upozadí a využije ho tak jen jako oponenta do závěrečného pěstního souboje. Snad půl stopáže režírovali kaskadéři, tak se zaměřme na akci, kterou je Gray Man doslova prošpikován: je mizná, kvantitativně je jí spousta a zpravidla se u ní zhasínají všechna světla na place. Divák tak buďto nic nevidí, nebo je bit frenetickou montáží deseti různých úhlů kamery, co souboj transformuje do nepřehledného slepence vzdechů a kopů, potenciálně nebezpečného materiálu pro epileptiky. Tahle blamáž je protnuta jedinou větší sekvencí střelby, řevu a výbuchů ve světle dne, kdy je Gosling připoutaný k lavičce před Rudolfinem. Když pak Ryan začne přebíhat po střeše šaliny na Repu, jeden si v zoufalství přeje, aby radši onou jedenáctkou dojel rovnou do sídla dopravního podniku a vyřešil rébus mizejících peněz z městského rozpočtu.

Pro fandy Prahy a milovníky kvalitně investovaného času je tak záhodno svižně prokliknout nabídku Netflixu, najít si oněch deset minut skoků a kopů v centru stověžatého města, mírně se nad tím pousmát a promptně zaklapnout počítač. The Gray Man jako celek totiž nezůstává někde na půli cesty, on na ni ani nenastupuje – co mohlo znít zajímavě na papíře, je tady sterilně, degenerativně, nedramaticky, nedějově exekuováno jako příkazy od umělé inteligence, která se poprvé pokouší režírovat film. Maximalističtí Russoovci neznají míru a zapomněli, jak i sebehloupější nápad prodat publiku. Stačila by k tomu třeba trocha expozice, díky které budou všichni ti Bourni, Hunti a Bondové vždy stavět na pevných základech kresby specifického hlavního hrdiny a na faktu, že je dobré mít nějaký ksicht a tah na branku. Neustále omílané srdíčko se taky hodí. A tahle recka je stejně prázdná jako Gray Man.
Plácání převařené vody a ztráta času, hřebík za dvě stě mega do pomalu chystající se rakve jedné streamovací platformy, co dogmaticky žádá pásovou výrobu.

Hodnocení zbytku redakce: