Mimokino, 25. březen 2018 13:41What a bio, James...Recenze filmu The Disaster Artist (2017, 104', US)

RECENZE (JB) — Mimofilmové skutečnosti by měl člověk v recenzi spíš ignorovat, forma je forma a autor by měl být irelevantní. Jsou ale případy, kdy to jde oddělit dost těžko a vlastně se člověku ani nechce. A tohle je přesně jeden z nich. Berme Disaster Artista tak, jaký reálně a funkčně je – jako produkt staré dobré party apatowců, od Judda žezlo přebírajících Franca a Rogena a přináležejících komediantů. Je to právě tenhle fakt, který dost jasně definuje pozici a přijetí téhle biografie. A nejde ani tak o druh humoru Franca a spol., ale o to, že apatowci jsou nebetyčně sebereflexivní a nehrozí u nich, že by humoristické uchopení wiseauovského bizáru mohlo působit výsměšně či povýšeně. Protože na tom záleží především.

Citování haluz hlášek z The Room je samozřejmě bžunda, ale snadno překyne přes hranice uctivosti a pak už není o nic lepší než škodolibá bujarost davů na koncertech Metrixe. Je to buď to, nebo přehnaná plačtivost, optika nemístného soucitu, který by rád Tommyho pasoval do role umělce-mučedníka, nepochopeného, hrubě nedoceněného, zneuznaného. Atd. Obojí špatně. Obojí zbytečně. Bujná černá hříva nepotřebuje soucit a nezaslouží si výsměch, co si zaslouží, je úplně obyčejná sonda do světa, z něhož The Room pochází. A tou Francův film je.

Je sondou jasně vymezenou, zaměřenou především na holá fakta a zachycení toho, co Tommyho dělá Tommym. Řeší minimum detailů a nejde ani po tom, aby z předlohy vydolovala „pravdu“. Disaster Artist prostě rekonstruuje, což s sebou nese výhodu v podobě jednoduchosti, která umožňuje vyniknout osobnímu vkladu režiséra a jeho bandy. Ten je vůdčí složkou filmu a skvěle souzní s uchopenou látkou, na druhou stranu samozřejmě tenhle přístup znamená jaksi omezený tvůrčí potenciál. Doslovné přetáčení scén a snaha o perfektní napodobení originálu dávají vzniknout kompaktnímu a přístupnému životopisnému balíčku bez hrubých hran a velkých odhalení. 

Ne vždycky by se takovéhle uchopení vyplatilo, vsadit na doslovnost je samo o sobě z kreativního hlediska dost nezajímavá volba, jenže v tomhle případě to zafungovalo, Disaster Artist je kromě přiblížení geneze neobyčejně podivného filmu i náležitou duševní souhrou tvůrců s předobrazem díla. Jako bio tenhle film působí lehce a upřímně, byť za cenu toho, že informovaný divák si z něj takřka nic nového neodnese a že ani běžné obecenstvo nebude schopné plně docenit, jak funkční tohle souznění vlastně je.☞ PINBACKER