Druhý film Garyho Michaela Schultze vnadí na souhru nenucené tichého geroje Emila Hirsche a dredaté krásky v nesnázích Zoë Kravitz, jak na útěku před gangstery, tak s vidinou pokojného dožití na farmě. Vincent N Roxxy je ne zrovna všedním žánrovým mixem a hlásí se o své místo v záplavě citlivě drsných indieček, fúze žánrů je ale občas dost složitá záležitost a zdaleka ne vždycky si to sedne...

Škoda lásky pro gangsterkurecenze filmu napsal

Jakub Brych

dne 8/6/2017


Pinbacker ~ Mimokino ~ recenze filmu
Emila Hirsche člověk vždycky vidí rád. O to víc, že ho vlastně moc často nevidí. Posledně to byl snad Zabiják Joe, předtím Prince Avalanche, a předtím? Kdo ví. Hirsch se do velkých bijáků očividně nežene, vypadá to, že se spokojí se starým dobrým americkým indiečkem. A Vincent N Roxxy tuhle domněnku potvrzuje. Místy by člověk i myslel, že se Emile fakt zase spojil s Davidem Gordonem Greenem a natočil trošku napodivnělou málomluvnou žánrovku, kde se prázdnota dialogové listiny snoubí s prázdnotou maloměstských ulic. Jenže tohle je druhý celovečerák Garyho Michaela Schultze, který debutoval filmem o nevěstě posednuté během svatební noci ďáblem a jejím novomanželu, který se s ní vydá hledat napříč Amerikou posledního exorcistu. Už to trošku napoví, že tokání Vincenta a Roxxy je jen líbezným předzpěvem k něčemu sakra odlišnému.

A upřímně - je to velká škoda. Schultz si možná jindy libuje v ďábelské omáčce, co mu ale v tomhle filmu vychází mnohem víc, je ten jemný smetanový předkrm. Lovestory zádumčivého Hirsche a živelné Kravitz se zločineckým podtónem a nabušenou károu, které se vzápětí mění v idylické sbližování v jádru vidlákova, je k sežrání. Ať už to je nechtěný výsledek neobratného scénáře, nebo naopak jasný záměr, prostoduchost, až nudnost dialogů a jejich tématická rozpustilost vytvářejí onu oblíbenou greenovsko-linklaterovskou poetiku, sice velmi poskrovnu, ale zato účinně. Kéž by film v tomhle setrval a vyvrcholil scénou, kdy spolu Vincent s Roxxy na smrtelné posteli probírají hovadinky a pak společně vydechnou naposled.

My už ale víme, že to tak nebude. Nebudu spoilerovat, ale každému už na začátku dojde, že tohle se kdesi cestou řádně pohnojí. Ale místo aby to pohnojil nějakým rozumným a smysluplným způsobem, rozhoduje Schultz pro absolutně samoúčelný zásah, který příběh nikam neposouvá a nezavrší jej, jen zaplácá všechno, co bylo do té doby dobré, neuctivou a prázdnou stylizovaností a dovádí diváka k úvaze nad tím, jestli vážně to předešlé krásno nebylo jen nezáměrným sekundárním produktem přípravy finálního hardcoru. Tak či tak, změna tónu a i následné realizování finále v nově udaném duchu se sakramentsky nepovedly a film tím dost zásadně upadá.
Násilná romanticko-gangsta skládanka, jejíž první dvě indie třetiny jsou hodny velebení, ovšem závěr spíná mód "peklo". Gary Michael Schultz stvořil cosi dost možná omylem sympatického a hrubě nekonzistentního, navíc s podezřením na totální bezduchost. Kochejte se skvělou ústřední dvojkou a přejte si, aby tahle věc nikdy nedospěla do třetího aktu. A pak uroňte slzy na oltář naivní indiečkové prostoty. 
4