P

Mimokino, 28. květen 2017 01:30 aktualizováno 28. červen 2017 15:49Nejistá sezónaRecenze filmu Válka bez pravidel (2014, 125', US)

Oscar Isaac vyměnil kytaru a ztroskotanou kariéru písničkáře Llewyna za byznys s topným olejem, koupil si dražší kabát hořčicové barvy a při cestách závějí zmrzlého amerického velkoměsta impregnoval magnátovu dcerku Jessicu Chastain, která od té doby kombinací push-upky s rudou rtěnkou tvrdí status mafiánské princezny – je rok ’81 a ve městě jablek vrcholí nepěkný trend vražd, přepadení a násilí. Všichni se přesto v Chandorově omáži na sedmdesátková krimi snaží držet zuby nehty v mezích zákona, cílem je nestát se gangsterem – zkrátka uhrát to čistě a rytířsky. Občas se ale každý sem tam namočí.
Válka bez pravidel, 2014, 125', US © A24 Films
RECENZE (AH) — Amerika je plná zločinu, rozmachujících byznysů a chlapů se srdcem na správném místě – nebo alespoň těch, kteří si to o sobě myslí. Jedním z nich je Abel Morales, přiženěný dědic olejového impéria, který si po založení rodiny kupuje nemovitost ve Westchesteru a kterému začne konkurence přepadávat náklaďáky plné červeného zlata – a je to právě příznačně jmenovaný Abel, jehož charakterou studii nám JC Chandor v nenápadném a působivém thrilleru servíruje. Snímek zastřešuje neprvoplánově působivá hra Oscara Isaaca, jehož vedoucí postava kouše do zkaženého jablka morálky s uvěřitelností Emily Blunt ze Sicaria. Hra světel a stínů začíná.

Chandor se po úspěšném All Is Lost s pomyslným podtitulem Robert Redford vs. The World vydává filmařsky zpět do svého rannějšího období: A Most Violent Year je v jistém smyslu akademičtějším a vyzrálejším bratříčkem Margin Callu, ze kterého si vypůjčuje budování napětí v jemných nuancích, třicátníky s vytaženými rukávy a syrový realismus metropole východního pobřeží, který zasazuje o dvacet let dříve, do roku 1981. Ten je tematickým klíčem, který říká, že i v nejtěžším roce New Yorku existuje prostor pro ctnostné chování a zachování morálky, i když je to místo sprintu běh na hodně dlouhou trať. Scorseseho/Coppolova/De Palmova imigrantská pachuť kvetoucího velkoměsta se tu snoubí s multikulturálnem městské džungle, v jejíž instanci může Abel existovat i jako vzdálený bastard Daniela Plainviewa z filmu Paula Thomase Andersona – a ten dobře ví, že kde je ropa, tam bude krev.
© A24 Films

Studie surfování po vlně zákona experimentuje s moderním noir žánrem, ve kterém skládá Chandor poctu sedmdesátkovým krimi thrillerům, Oscar Isaac prochází obdobnou peripetií jako například Treat Williams od Sidney Lumeta: paralela byznysmena a policisty definuje charakter křižáka, který se pouští do boje s fundamentálně špatným systémem, vkládá do něj důvěru a skrz pole morálky prochází čím dál těžšími testy. V tomto ohledu Isaac se svým Abelem exceluje, nabízí víc než jednu nastavenou a jednu odvrácenou tvář – snímek přesně charakterizuje beraní výstavbu myšlenkového bohatství, ve kterém by Abel raději zemřel, než aby v životě udělal byť jedinej krok zpět. Vidíme ho v ranních ulicích joggovat, vidíme ho radit svým mladým obchodním stážistům skrz tipy jeden na jednoho, vidíme ho zoufale pátrat po darebácích, kteří překročili hranici mezi otravováním jeho pracovního života a jeho vlastní rodiny. Abel by tady mohl Llewynovi dávat životní lekce o balení ženských, pravidel výroby nechtěného potomstva, plus pár tipů a triků k životnímu úspěchu. Neznamená to ale, že jde o železně stavěného obchodníka s tunou slíbených jistot, odstínů šedi je tady mnohem víc: JC do studie míchá čím dál víc nejistoty, kde ctění rytířských hodnot podléhá čím dál nepřátelštějšímu prostředí. Přesto se zdá, že na Abelův šarm a charisma protilátka ještě neexistuje.
© A24 Films

A Most Violent Year se určitě netváří jako prvoplánová zábava, jde o snímek, kde konflikty běží pod snímaným obrazem a je proto mnohem jednodušší vnímat dlouhé, rozvleklé obrazy osmdesátkového New Yorku, mizanscény v amerických plánech, točba na široká skla s tempem, které má tendenci z volného plynutí sklouznout do temného chvění, v osamocených mžicích vystřeluje vysoko do soustav nervových tangent. Ať už jde o hyperrealistickou přestřelku v dopravní zácpě nebo o skvělou čtyřfázovou honičku, kdy Abel nejprve pronásleduje ukradený vůz industriální částí NYC, poté se vrhá do podmostí, odvodňovacích kanálů a černočerných kolejových tunelů, pokračuje pěšky steadicamem a zakončuje pěstním soubojem na prázdné stanici po jízdě metrem. Chandor v těchto sekvencích boří žánrová klišé spojená s křížovým střihem pronásledovaček, jeho pohled je nezaujatý a každou minutu realistický.

Středobodu Issacovi tu sekunduje slušná plejáda vedlejších postav – ať už jde o assistant DA/státního zástupce, jako obvykle přesného Davida Oyelowa, spolupracovníky, bankéře nebo jeho ženu Annu aka Jessicu Chastain. Ta je ve snímku startérem konflitků a nositelem tíže manželových rozhodnutí, ostré lokte jí nechybí a k image mafiánské princezny nemá daleko. Scénáristicky nedostává příliš prostoru, i tak jde o každým coulem Chastain materiál – přímá, neústupná baba, která tu navíc sedí jako pravá dcera svého otce, alespoň co se týče sledování morálního kódu a hraní podle pravidel. K podnikovému bohatství sice přišla skrz dědictví, schopnosti jeho vedení ale nemusí nikomu příliš dokazovat. Rtěnkou barvy krve a okázalou push-up podprsenkou prodává nejen manželovu pozici na trhu, ale i snímek z jeho plakátů.
© A24 Films

Chandor dostal po Sundance premiéře svého debutu Margin Call nominaci cen Akademie za původní scénář a v poli angažmá v autorském filmu pokračuje – jeho Triple Frontier je plánované na příští rok a už se důkladně vaří. Zvědavost pracuje i z důvodu tematické oscilace napříč soupiskou jeho kolegů: Chandorovy obrazy americké společnosti jsou silně nekompromisní a takový filmový souboj s extrémně liberálním Linklaterem by rozhodně nebyl od věci; nutno podotknout, že oba jsou pevně v kramflecích svých žánrových šuplíků a téma pozorují z odlišných úhlů. Jde ale o generaci velice šikovných řemeslníků – A Most Violent Year je toho perfektním příkladem, už jen kvůli snímání Bradforda Younga, který se zasloužil třeba o Ain’t Them Bodies Saint: dobové chromatické barvení, atmosférická světla (interiéry vyráží dechy) v žlutomodré sépii padají na do detailu promyšlené kostýmy a třicet let stará fára. Pocta Gordonu Willisovi, Coppolově The Conversation, The Godfather, The Yards nebo On the Waterfront je tady více než patrná: ze subtilního a moderního balení předložených klasik se jednomu nebude chtít odejít. I přes omáže má ale snímek svou originální, unikátní atmosféru, která vynucuje touhu k opakovanému nasávání, což je vzledem k retrospektivě žánrového dědictví veliké plus. Velká škoda je, že se tato A24 distribuce nedostala až do našich luhů a hájů.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (AH) — “Americkej sen” je v A Most Violent Year setsakramentsky obtížným cílem. Chandorův výsledek se dá považovat za omážní inverzi Goodfellas, kde se všichni snaží být co nejvíc macho – tady se gangsterství vyhýbá obloukem. Víc než socialista Saylesovýho typu je Chandor nohama pevně v moderní Obamovské Americe, té, která nepopisuje zemi dělbou na hodné a zlé hochy, nýbrž jako molochoidní systém, proti jehož prolezení staví nekonečnou malost sebevíc schopného jedince. Systém, ve kterém je úspěch ještě strašidelnější než prohra.

7 Jak hodnotíme?

7

Válka bez pravidel A Most Violent Year
J.C. Chandor

7626.99079

Válka bez pravidel / A Most Violent Year, 2014, celovečerní, 125', US

RežieJ.C. Chandor

ScénářJ.C. Chandor

ProdukceNeal Dodson

Hrají Oscar Isaac (Abel Morales), Jessica Chastain (Anna Morales), Elyes Gabel (Julian), David Oyelowo (D.A. Lawrence), Albert Brooks (Andrew Walsh), a další

Hodnocení zbytku redakce:

7
Další články z kategorie Mimokino:
Více