Tenhle australský export se objevil už loni v Benátkách v sekci Venice Days a nejen tam sklízel poměrně pozitivní ovace. Režisér Ben Young jde v téhle exkurzi do zákulisí únosu na tělo a neštítí se sem tam přitlačit na pilu. Co má ale tenhle film navíc oproti desítkám jiných podobných?
RECENZE (JB) — Formální stránku filmu není úplně potřeba řešit. Zpomalené záběry, které mají prý evokovat odlišný pohled únosců na svět, jsou banální a podružné. Hounds of Love zpracovávají už stokrát zpracované téma. Jejich (v podstatě) jediná přednost tkví v povedeném vývoji postav. Ben Young úspěšně bourá černobílou paletu ve vztahu únosci-unesená a daří sě mu ve výsledku vytvořit dojem, že oběť není jen jedna, nýbrž dvě. Od na první pohled jasného případu únosu přesouvá pozornost k postupně se odhalujícímu teroru ve vztahu pachatelů.
Kromě toho ale film funguje poměrně banálně. Skrze základní poučky a postupy sice slušně buduje napětí, ale všechno vícméně přežvykuje, než by se osobitě pustil nějakým neotřelým směrem. Klasické lekačky a napínáky, trocha drsnosti, ale ničeho přes únosnou mez. Jako žánrovka jsou Hounds of Love fajn, ale jejich skromný přínos nevyváží navršené stereotypy…☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — Je fajn, že se tolik pozornosti dostává (v podstatě) hororu. Snad přichází doba bez předsudků, kdy i tenhle žánr začnou kritici brát vážně. Hounds of Love podařeně portrétují dva druhy teroru a ovládání žen mužem, naneštěstí ale vedle toho servíruje dost nevýraznou omáčku.