Robert Eggers se vydává ke kořenům slavného tragického hrdiny, a to se vší brutalitou a hnusem dob zhruba o milénium zpět. Po Čarodějnici a Majáku už asi nikdo nepochybuje, že Seveřan bude vizuální laskominou, podařilo se ale tentokrát Eggersovi něco reálně odvyprávět? A zkoušel to vůbec?
RECENZE (JB) — Eggers si vystačí se základní premisou o pomstě a dál ji nerozvíjí, je pro něj jen kostrou, na kterou může věšet jednotlivé scény. Obecný dojem je takový, že stopáž přesahuje potenciál filmu něco sdělit, postavy prodělávají minimální či žádný vývoj a budování světa se taky moc neděje. Jenže i pokud se oprostíme od pouček a sucharských požadavků na kinematografii a přiznáme si, že děj lze klidně obětovat za dostatečné množství efektního krmiva, pořád se dostáváme jen kamsi na linii průměrného vyžití.
Seveřan se tváří obrovsky vážně, zatímco servíruje sice poctivou, ale často bezúčelnou akci propojenou jen vratce vystavěnou mstivou linkou. Motivace postav je bez hmatatelného vnitřního života těžko přijatelná a bez logického vývoje se z filmu stává v podstatě čím dál úmornější čekačka na další bojovou scénu, z níž ale žádná už nepřekoná jednozáběrové přepadení slovanské vesnice v první čtvrtině. Herci působí jako stroje na staromilské repliky a bojový ryk, jenže pod potem a krví těžko nahmatat cokoliv, z čeho by tyhle tekutiny prýštily. O to víc škoda, že lokace, produkční design, rekvizity, kostýmy jsou prvotřídní, možná nejlepší za poslední roky.
Ovšem předně – téma pomsty jako by nikdo nijak neuchopil. Můžeme se sice domnívat, že Eggers se neutrálně vyvarovává akcentovat kteroukoliv její specifickou stránku, ale tím už zdánlivě vysílá signál, že jeho film je poctou středověké deziluzi o cti a vznešenosti msty a že ta obrovská kupa až toxického chlapáctví skutečně slouží jen tomu, aby si teda Skarsgård mohl střihnout vytouženého vikinga, popřípadě snad dokonce ke glorifikaci tohohle temného anachronismu. Možná že se film jako celek snaží být skrze nulovou sebereflexi odstrašujícím příkladem a příručkou pro muže 21. století jak ideálně nesmýšlet. Ale pokud je to sdělení tak málo dešifrovatelné, pravděpodobně způsobí víc škody než užitku.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — Tak jako Maják božsky výtvarně vyvedené přeintenzivní skoro nic. Robert Eggers má velký filmařský talent, který by bylo radno spojovat s podnětnějšími scénáři. Bohulibé je nicméně jeho úsilí o detabuizaci prdů, a nyní už i krků.
napsal Jakub B.
