Premiéry, 2. březen 2022 13:27MustachemenRecenze filmu Kingsman: První mise (2020, 131', GB/US)

RECENZE (AH) — Především to tu tonálně skáče jak na horské dráze: chvíli jsme v 1917, pak v Pokání, Wonder-Woman, Kick-Assu a skáčeme v ohraničení Nového epochálního výletu pana Broučka, tentokráte do XX. století. Vaughn si zase jednou vybírá dílo, co točí především sám pro sebe, což je na jednou stranu správný postup z filmařských pouček – natoč film, na který se chceš podívat hlavně ty sám – ovšem všeho dovedeného do absolutního důsledku může škodit. Vaughnův prequel není pro tuto sérii nijak vyloženě důležitý či potřebný, po šíleně zraseném druhém dílu tu ale vnímáme překvapivě vážné a dost roztažené drama, ve kterém Matthew předkládá alternativní konspiraci startu Velké války, propojuje osobnosti desátých let z detektivek, reálií a legend, cpe je do dvou hodin stopáže a vaří para-historický guláš vlastní vize minulosti. V ní se nebojí servírovat skvělou, občas i účelnou akci, typově známou ze své předešlé tvorby: spousta kinematiky, dynamiky a nápadů. A nejde jen o to, kam postavit kameru a jak komplexní jízdu s ní provést.. na druhou stranu její upevnění přímo na meče v šermířském finále se cení, i když je vyloženě na efekt.

Soubojové výbuchy tu pak střídá loutkové divadlo největších vojevůdců, vévodů, prezidentů a králů prvoválečné doby, kniha kašmíru, co sama vyřeší nejeden rébus, karikaturní satira všemožných akcentů, národů, knírů a nakonec stará dobrá špionážní zápletka, co si vypůjčí síť agentů z gastra a grand-hoteliérství Wese Andersona, potají natočenou sváděčku Matu Hari a absurdní dějové zvraty. Vaughn srší talentama, mezi kterými absentuje přesné dávkování, střídmost a nějaký větší plán, který by to celé spojil a dosadil i nějaký jiný přesah, než že válka je zlo a charakter člověka tvoří jeho činy, ne řeči. A to se nebojí zničehonic zabíjet na první pohled důležité postavy, což by v diváku něco zanechat určitě mělo.

V jednotlivostech jde o prvotřídní, velkolepou popkornovou zábavu, nenápadný blockbuster mimo sezónu, co se nebojí temnoty či překvapivého hnusu – ten měl snímek katapultovat daleko za R-kové hodnocení (sekvence noční zabijačky na západní frontě je zcela mimo negrafické znázornění násilí). Je tu cítit, že Vaughn slyší na fyzické nepříjemno a jeden by si mohl přát, aby mu do klína přistál nějaký PG-18 horor či nepřístupný thriller. Tady není co řemeslně vytknout, dramaturgicky a vypravěčsky ano, ale což – byla tu nějaká ambice hnětat z toho něco víc? Sakra, podle hned několika vodítek vlastně asi byla. Nu což. Ra ra Rasputin!☞ PINBACKER