Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
JJ se vrací za režijní kormidlo superobřího korábu plného peněz, prvoplánové zábavy a znásilňování fandů jednoho legendárního filmového kultu, co raketově odstartoval léta páně ’77. Je-li jeden ochoten přistoupit na produktová pravidla hry ždímání a středních nachos, pak ho už potřetí čeká s pravidelnou dvouletou pauzou prosincová těšba na popcornový blockbuster plný akce, droidů, hlášek a toho příjemně válkohvězdného patosu.

Pomsta Sithů a producentůrecenze napsal

Adam Hencze

dne 18/12/2019

Není třeba rozebírat, že nová trilogie STAR WARS to s razítkem studia Disney neměla vůbec lehké. Od roku 2015 se jí zadařilo vzbudit fanouškovskou rozkmotřenost, rozhádat nesčetně kamarádství a rozředit pisálkovskou obci, která po ní často dupe ještě víc než po prequelech od Lucase. A ať už se na tuhle jízdu jeden kouká z kterékoliv strany s jakýmkoliv názorem, je jasné, že to teď končí. Alespoň na nějakou dobu, po které se prachystroj opět do ruda roztočí a popkornovače multiplexů rožnou jako gondorské majáky (kde byl G—). S tím přichází nutnost utáhnout nitky, dojet linky, představit staronové hlavní i vedlejší postavy a především uhasit problémy vzniklé po hrbolatější cestě, když režijní otěže rozjetého popkulturního povozu chvíli nikdo nedržel.
© Walt Disney Studios Motion Pictures

A v tomhle duchu ty dvě a půl hodiny Vzestupu Skywalkera jedou, nutno ovšem říci, že se staví pečlivě, a v prvním aktu se tedy spíš letí, než jede. Nachází se v něm i prostor pro invence (prolog bez dialogů), v úvodním plánu se zahazuje všudypřítomné duchovno s osudovostí, pátrání po rodičích jde na druhou kolej a Abrams nechá ústřední triangl postav kočkovat, vtipkovat a zažít i nějaká ta dobrodružství, co jsou proložena tou pro sérii typickou esencí, která je tu v rámci trilogie cítit snad prvně. Je to vzrušující pocta staroušům, odsýpající, zábavná, důkladná. Skřípat to začne se šroubováním toho, co se musí dojet a co znělo lépe jako nápad než jako opravdová slova na papíře, ze kterého vystupuje již zesnulá Carrie Fisher jako Leia Organa vyslovující nejobecnější fráze, u nichž dostane jeden podezření, že je studio s přihlédnutím k věku herečky natočilo schválně “pro všechny případy” dopředu (u Disneyho jsou možné všelijaké psí kusy). Odvážné nápady a výšlapy z The Last Jedi (2017) tu nedostávají velké upgrady, studio a JJ tlačí na jistotu vykalkulovanou, chladnou, a přesto v něčem hřejivou. Pak se začne řezat do osudů, velmi křehkých vztahů a do pro ságu typických rodinných pletenců, kde se i přes relativní eleganci řešení skáče (přes víc než rozpaženou minutáž) až příliš rychle. A pak je konec. Žádná velká překvapení, která se nesmí přes embargo vyzrazovat se nekonají, proti ještě většímu zlu se musí povstat s ještě o něco silnější vervou, říct si k tomu pár správných slov a do ringu si přizvat ve finálním kole víc kamarádů než v posledních Avengers (2019). Muzikálová pohádka s černobílem, banálem, jednoduchá, přece důstojná a zakončená v rámci možností nejlépe, jak mohla.
© Walt Disney Studios Motion Pictures

Čekal tu někdo něco jiného? Opravdu tu byl nějaký overhype, kdy po oscilaci dvou předchozích dílů a třech před nimi přijde žánrový mesiáš, něco tak legendárního a revolučního, jako Nová naděje (1977), nebo rovnou Impérium vrací úder (1980)? Jsme herci přítomné post-doby, kde se za čas a vzduch platí tvrdou měnou, studiová výroba instantní zábavy se transformovala do tvaru, který by si před dvěma, třemi dékadami mohl někdo z vrcholové filmové produkce těžko představit, a recyklace starých značek je toho zářným příkladem. Odpářeme-li totiž jen na moment Abramsovu snímku tenhle obří trademark, zůstane nám audiovizuální pecka, blockbusterová lens-flare orgie s dynamikou, tempem, produkt pro cílovou skupinu určenou procesorem – excelovským souborem, na povrchu naleštěný, dramaticky kulhající. To, prosím, berme v rámci kontextu předchozích čtyř let za nic jiného než úspěch. A nejen ten kasovní.
© Walt Disney Studios Motion Pictures

A ve finále jde samozřejmě o ten osobní vztah k této výjimečné komunitě, k Síle a plovoucím žlutým titulkům, k životnímu stylu, chcete-li. Těžko může Vzestup Skywalkera oslňovat, pokud se už od startu po nových postavách plive – pro někoho mohly fungovat již dávno (a zde fungují výborně), pro někoho vůbec. Jde o penetraci našich privátních vesmírů, kde si držíme jakousi intimní relaci s imaginárními příběhy, hlasy a koncepty, na které se prostě jen tak halabala nesahá – a když, tak s citem a setsakramentsky dobrým filmovým nápadem. Ani jeden ze snímků z nejnovějšího triptychu tímhle není a v atmosféře doby, kdy vznikl, jím těžko být mohl. Dělí lid do různých táborů a sahá do oněch starých šuplíků, kde žijí ti naši Lukové, Hanové, Obi-Wani a princezny. Finále v tomhle ohledu jinakostí neoplývá a stvrzuje pět let doby, kterou budou mít jedni rádi daleko za sebou a druzí si jí s chutí proletí znovu.
Vše je dopředu jasné a nalinkované, jde jen o dětské bludiště, kudy se hrdinové do střetu dobrozla skrz dějové černé i červí díry dostanou. Měřítko, atmosféra, velkolepost, pompa, kvantum postav. Všecky neduhy i přednosti ve filmovém finále definující konzumní zábavu i kouzlo starých časů, se kterými se loučíme, a uzavíráme tak čtyřicetiletou pouť Skywalkerů. Nalodil se návrativší JJ Abrams, jehož rozkaz zněl jasně: loď se potápí, ty ji musíš jenom nasměrovat do správného dna. A tam se ten kolos zaboří se vší parádou a patosem s tím spojeným. A stihne u toho definovat nový filmový žánr. "IMAX film".

Hodnocení zbytku redakce:

JS
4
Kde Benovi stačilo k ovládnutí a ztělesnění temné strany síly podstoupit v Marriage Story (2019) rozvodové řízení, nestačí derniéře Skywalkerových ani mezihvězdný cirkus. Zbývá jen mávnout ledabyle levačkou, jako když z vánoční návštěvy odjíždí nudná a po chvíli otravná rodina.
JB
5
Nouzové přistání na nejzazším okraji filmařského srázu. Zážitek se utváří pouze skrze solidní triky a jednu až dvě památné scény, zbytek stopáže jen Abrams dělá, co může, aby ze Star Wars udělal zase Star Wars, jenže ani sebevětší halda klasických propriet nezakryje, že tenhle film prostě nemá duši.