Terminátor vchází do síně (ne)slávy sérií čítajících šest a více dílů (další dva jsou potenciálně na cestě). Jenže s každou další číslovkou padala tahle značka stále tvrději na hyperslitinovou čelist a trailery na Temný osud věstily přinejlepším její funus. Co tedy udělal soudruh Tim Miller správně, že se jeho filmu daří navracet znechuceným fandům víru ve světlé zítřky?
RECENZE (JB) — Neudělal toho zase tak moc. Primárně velí návrat ke kořenům, k přímočaré (banální) premise jedničky, dvojky a (možná trošku zbytečně haněné) trojky. Aktualizace původního námětu a její uchopení je to, co tu definuje úspěch, a Miller se s ní pere solidně. I přesto je ale Temný osud pořád tak trošku paskvil, jehož největším problémem je vyrovnávání se s narůstajícím počtem paradoxů a časoprostorových lapsů. Proto funguje nejlépe, když se zrovna scénář nově nastolenou mytologií moc nezabývá. Obecně všechny světlé momenty filmu jsou ty, kde se příliš nemluví, protože dialogy jako by častokrát byly hmotnější než terminátoří skelety, a úplně přesvědčivý nebývá ani jejich servis.
Přimykání se ke Cameronovu odkazu ale není samospásné. Miller se musí potýkat i s bičem, který najetí na starý koncept automaticky plete – snaží se tu vpasovat do díla silně kanonického, které zákonitě nemůže překonat, a upřímně ani se mu vyrovnat (Cameron na produkční židli nestačí, možná spíš škodí). S trochou uvědomělosti tak vlastně vyrábí cosi jako poctu, která v tom nejlepším případě může být jen zdařilým odleskem originálu. A leskne se celkem hezky, ale od většího blyštění ho oddaluje technické provedení, které bohužel spoléhá na CGI i tam, kde by to nebylo tak úplně nutné, pročež se hutnost a špinavost Soudného dne v Temném osudu hledá těžko. A navíc to celé vypadá rozhodně na míň než 185 údajných utracených dolarů.
Skrz předigitalizovaný háv ale prokukuje Millerovo hračičkovství a elán v akčních scénách, kterým by sice neuškodilo místy řidčeji stříhat, ale kineticky skvěle fungují, sem tam se vysype i solidní nápad, akorát něco, co by se vyloženě zapsalo do akčňákových análů, tu přeci jen chybí. Body navíc si může film připsat za pár scenáristických vychytávek (záporný Rev-9 se konečně umí chovat jako člověk) a za neotřelý způsob, jímž vpravuje do příběhu klasického T-800 a Sarah Connorovou.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) —
Temný osud je nejuvědomělejší ze všech terminátorů posledních let. Daří se mu poměrně obratně využívat prvky starších klasiků a přimíchávat do nich novoty. Těžkopádným scénářem a prapodivně málo povedenou technickou stránkou si sice zadělává na zásek lehce nad průměrem, přesto je Millerův film příslibem světlejší terminátoří budoucnosti. Teda pokud něco vydělá, na což to bohužel zatím moc nevypadá.