Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
Dvě vedlejší postavy z rychlé a zběsilé série se dočkaly spin-offu – Dwayne Johnson a Jason Statham jdou na bitku s Idrisem Elbou a režíruje je David Leitch, který má na svědomí prvního Johna Wicka. Papírově je to lákavá záležitost, může ale už xtý film „univerza“ nějak rozumně fungovat, navíc bez Diesela a spol.?

Captain Impossible: Úsvit babuškovitostirecenze napsal

Jakub Brych

dne 2/8/2019

Může. A v pohodě. Leitch si byl nejspíš hodně vědom toho, co že to vlastně režíruje, a skvěle se adaptoval. Hobbse a Shawa nechává na hodně volném řetězu a do wickovských rovin přepíná jen trošku, a to v podstatě výhradně pro modré oči kopy Stathamovy. Základem všeho je fyzično, ve prospěch svalnatých střetů se omezuje prostor pro palné zbraně, místy až absurdně, ve finále dokonce ultra absurdně – což se ale šikovně úročí. Logika samozřejmě obecně nefunguje, plány padouchů jsou hloupé, narušitele ve zločineckých úkrytech nikdo vysílačkou neohlašuje a hacknuté nepřátelské systémy vydrží hacknuté jen po vysoce specifický počet minut.

Ale čert to vem. Kopance do zdravého rozumu jsou druhé jméno téhle série, respektive říkejme tomu opravdu univerzum, protože tohle už je regulérní odklon od hlavní linie. Hobbse a Shawa nicméně nedrží ani příběh ani ta akce, ale dialogy. Jakousi zvláštní hrou osudu se právě scénář Chrise Morgana stává absolutně nejbýkovitější složkou filmu. Konfrontace Johnsona a Stathama možná nejsou napsané geniálně, jejich deklamace ale jistým zhůvěřilým způsobem geniální je, částečně proto, jak na povel a až dětinsky očekávatelně se spouští, a to opravdu stylem „teď do sebe začněte šít”, a šije se. Dost napomáhá rovněž bezelstná (a nijak závratná) topornost Rockova, která i skrze vrstvy masitých tkání prosvítá jako znak nezpochybnitelného dobráctví.

Obecně je to o tom nebrat nic vážně. Jason Statham si očividně dává oddechovku, což neznamená, že by šidil kickbox, ale požitkářsky klade důraz hlavně na vzájemné stěry s parťákem. Celá tahle fraška a ta spousta prostoru, kterou hlášky dostávají, se úročí ve finále, které míři do absurdistického nebe, a zvládá přitom být i vrchním kleptomanem, když si půjčuje tu od MCU, tu od M:I. I navzdory neutuchající pumpovačce ale zvládne prodat věc tak ohranou, jako je prostě obyčejná chlapská bitka. Daří se to především díky chemii hlavních bijců a chytře silově načrtnutému nadčlověčímu Elbovi, který je záporákem náročným tak akorát, aby nebylo potřeba porazit ho žádnou deus ex machinou.
Je trochu paradoxem, že akce v akčňáku hraje druhé housle a že nejzapamatovatelnějším momentem zůstává Rock & babuška. Přesto jde možná o nejlepší film, v jakém se Dwayne v poslední době objevil. Vývar nabobtnalé série se naštěstí nekoná, tohle je velmi dobře poživatelná flákota. Co by ji povýšilo na opravdu solidní, by možná byl trošku vyšší rating, menší sázení na techno vychytávky a absence Ryana Reynoldse. Co se stalo mezi jedničkou a sedmičkou a mezi sedmičkou a tímhle, to nevím, ale můžu s potěšením říct, že to není potřeba znát, aby si Hobbse a Shawa i přes spoustu chyb člověk klukovsky neužil.

Hodnocení zbytku redakce: