Premiéry, 15. červenec 2019 08:23Všechen prezidentčin mužRecenze filmu Srážka s láskou (2019, 125', US)

RECENZE (JB) — Je to pořád ta samá kaše. Až na výjimky je dnešní americká komedie sestavovaná zaměnitelným způsobem s takřka neměnící se skladbou přísad. Základní poučka je mlít ostošest a zběsilou kadencí zajistit, že i v hromadě dialogového hnoje se sem tam vyskytne alespoň polodrahokam. Výslednice je dána součtem boží milosti a poměrem lepších a horších dnů, které scenáristé a herectvo při tvůrčím procesu měli. Srážka s láskou může směle hlásit kladná čísla na obou frontách. A možná nejen to, možná, že její vznik zahrnoval i reálnou dávku obyčejného přemýšlení.

Ne že by se hláškařské železo někdy nechalo chvilku ladem – kuje se stále bez milosti, dokud kladivo nepraskne a nenahradí se dalším z nikdy nekončícího penza. Na rozdíl od většiny konkurence ale Srážka působí dojmem, že jí doopravdy o něco jde a že v mysli autorů existovalo něco jako láska k žánru a pálení po základní smysluplnosti. Poměrně zvláštní sympatická trojice režiséra Jonathana Levina, kterého nelze nemít rád za 50/50 a i relativně sympatické Mrtvé a neklidné, a scenáristů Dana Sterlinga a Liz Hannah, jejíž hlavní předcházející zářez jsou Akta Pentagon (!), společně boduje v podstatě na všech polích, primárně ale na tom charakterovém, díky čemuž Rogen s Theron mají opravdu co hrát. Ne že by Seth vylezl ze své sethí ulity a zkusil si třeba jinou polohu – jeho neurvalý žurnalista je stejně jako 95 % rolí Setha Rogena primárně Sethem Rogenem. Ale to už nikoho nepřekvapí. Hlavní je, že jim to s Charlize jiskří.

Humor má naštěstí laťku, pod kterou nejde, leda to opravdu má smysl, jen těch držkopádů je jaksi nadmíru, což je obecně docela nešvar doby, zřejmě je dnes lacinější nafingovat CGI realistický pád, než tomu bývalo dřív. Obecně se odškrtávají klasické položky, jsou tu vtípky o drogách, je tu užívání drog a nechybí sidekick jako hromosvod absurdity a nutných (anti)rasistických gagů. Pranýř vyfasovalo vše patriarchální a je to dobře – Srážka kope do šovinismu nemalou měrou (i na Bretta Rattnera dojde), akorát se trochu nabízí otázka, zda se dostatečně distancuje od sebepropagace skrze vizáž Charlize, to už je ale hodně spekulativní záležitost. Jistí si nicméně buďme tím, že internet nezklame a slintavé komentáře dodá…☞ PINBACKER