Wanovo hororové univerzum se rozrůstá snad nejrychleji hned po MCU. A blíží se dokonce něco jako týmovka. Na druhou stranu lze ovšem pozorovat jistou klesající tendenci kvality u každého nového přírůstku. Zvrátila La Llorona tenhle trend?
Obě dvě V zajetí těžila z toho, že se držela zpátky, že si režie citlivě hrála s timingem a nepřímým děsem. Chaves ale na tohle všechno kašle úplně. I on se pokouší si s žánrem hrát, a spíš než osazovat scénu znepokojivými projevy ducha bez ducha ho zjevně baví hračičkovsky strašidlo zobrazovat pomocí všemožných propriet, skrze konkrétní předmět, popřípadě jinou vizuální vychytávku. Není to špatná taktika, opět nejde o nic samo o sobě zavrženíhodného, jelikož ale Chaves nemá ducha, který by tohle opakované bafání dokázal charismatem utáhnout, stane se z toho velmi rychle absolutní rutina. Ono tu obecně jde o jednoduchou premisu lekaček s nahuleným volume, korunovanou neustálým vehementním řevem. Chavez zkrátka razí filosofii „vokuř to a vypadni“, čímž dociluje tak vrcholné neinvence, že brzy rezignuje i sebezapálenejší publikum.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — O třetí V zajetí démonů v Chavezových rukách mám teď regulérní strach. Přízemnější brakový přístup La Lloroně nepřináší zhola nic dobrého, naopak – bez sofistikovaně vystavěného děsu zůstává jen totálně přešťavená plejáda lekaček, které se velmi rychle propadají kamsi pod rysku vnímatelnosti. Marné dílo dokonává samo ústřední strašidlo, které působí lacině na všech frontách a těžko se bere vážně. Jestli tohle je budoucnost univerza, tak potěš Wanbůh.
Hrají Linda Cardellini (Anna Tate-Garcia), Sean Patrick Thomas (Detective Cooper), Patricia Velasquez (Patricia Alvarez), Raymond Cruz (Rafael Olvera), Jaynee-Lynne Kinchen (Samantha), a další
napsal Jakub B.
