Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
Sony je zpět v kinosálech s dalším superhrdinským filmem, kde se snaží zuby nehty dotvořit univerzum pavoučího muže z druhé strany barikády. Po debaklu s podtitulem Amazing Spider-Man 2 (2014) a prvotním hype-šoku s informací o obsazení Toma Hardyho do role Venoma přichází studená sprcha podprůměrných hodnocení, která cinefilní obec zatvrzují s faktem, že aktuální král se značkou Marvel a vyvedenou sérií Avengers byl korunován právoplatně. Co se tedy pokazilo?

We are Vemenomrecenze napsal

Adam Hencze

dne 8/10/2018

Tak nějak všecko. Venom není nezajímavá postava: chlubí se celkem bohatou historií, kdy stála na obou stranách dobrozla, je silně spojená s Parkerem a později i s Carnagem. Ostatně temný symbiont se na plátnech kin ukázal už v roce 2007, kdy to se značkou Sony, Samem Raimi a komiksovou franšízou začalo jít z kopce (než to převzal Marvel s Iron Manem o rok později). Nynější origin antagonní postavy, která je ale přeci jen v jádru stejně starým dobrákem od kosti, dalo studio na starost rutinérovi Rubenu Fleischerovi, který doručuje sestřih o necelých dvou hodinách, kde toho znatelně mnoho chybí. Sám Tom Hardy se nechal slyšet při filipice proti spálení desítek minut, kterých se svým mimozemským návštěvníkem před kamerou strávil, jež byly dle jeho slov důležité a které skončily na podlaze střižny. Nejasné vedení, střídání nálad s celkovou přístupností jsou tím, co Venomovi prakticky od počátku podsekáva kolena.

Snímku chybí místy bazální filmová přesvědčivost – o fungování dramatické linky a vztahové chemie pochybují sami tvůrci (včetně Hardyho a jeho diegetické partnerky Anne Weying/Michelle Williams). Jako by na place před prvním jetím štáb skutečně opakovaně procházel scénář a pochyboval o jeho správnosti, přičemž je studiový pohlavář na místě ujistil, že vše je v pořádku a shora schválené. Venom mohl být generickou prací s obsahem typických zástupců prvočinitelů žánru komiksové sólovky – jenže i v tomhle sám selhává. Fleischer na prvním aktu tvoří nezáživný obraz každodenního života Eddieho Brocka/Hardyho, ve kterém se šermuje s laborkou technologického filantropa a holkou "ne do nepohody" Michelle Williams, která tu postává do počtu a (dle jejich slov na Twitteru) kvůli tvrdému cashi. Riz Ahmed je Carlton Drake, záporák kreslený na sílu, co se do špatně komponovaných scén zatoulal z béčkové TV série pro televizi Syfy.
Sony Pictures

Což zaráží – kam ta napumpovaná milionová stovka odešla? Samotná venomí dualita se sice chlubí dotaženým zpracováním od týmu animátorů a zvukařů (hlas a jazyk jsou skutečně super), zbytek řemesla je ale podivně odfláknutý: z extrémně temného vizuálu se vchází do špatně nasvícených a ledabyle zahraných sekvencí. Tam se stará o zábavu alespoň Hardy, který dává do role na první pohled víc než ostatní, pro něj napsané vtipy a gagy jsou ale vtipné v momentech, kdy by se asi jeden smát spíš neměl. Šedá zóna předvídatelnosti, nudy a slaboduchosti prostupuje dvěma hodinami jako ona cizoplanetární, černá hmota, která se ze snímku snaží vytěžit nějakého filmového mutanta, kde Hardy létá na motorce, Williams zapomíná, co se stalo jednu scénu zpět a netvoři bojují u raketoplánu Elona Muska Drakea o záchranu světa (que?). A třebas přičíst diváckou ťafku za prozatím nejotravnější meta-cameo Stana Lee, které si z dějové rozházenosti a náladové roztříštěnosti pro jistotu střílí. Ono se to pak ve výsledku prostě nastřádá...
Fleischer pod taktovkou studiového velikána s Venomem přestřelil, přesněji řečeno podstřelil – pyšní se IMAX™ obrazem a ATMOS™ zvukem ve vysoce nezajímavém zpracování extrémně generické látky, která musela zavánět průšvihem už na papíře. Velký špatný, Sony.

Hodnocení zbytku redakce: