Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
A je tu další zhovadilá komedie vyšší třídy, v nichž se rogenovci a spol. jednou až vícekrát za rok vyřádí a splní kvóty řitních vtipů. Tentokrát se jede mezigeneračně a na program přijde i nějaké to zamyšlení se nad reálným problémem a v podstatě se dá říct, že to vlastně nebude... úplně... blbý?

Výchova dívek v USArecenze napsal

Jakub Brych

dne 2/5/2018

Tedy ne že by Kazišuci neměli čím znechutit. Přiléhavý, ale i přesto brutálně trapný český překlad samozřejmě odpustíte, hned v úvodu se ale na člověka vyvalí tuna expozice ocejchované tím nejameričtěji zhýčkaným pozlátkem a je jasné, že sociální poměry se tu opírají o jakýsi neexistující zlatý mýtus všeobecného blahobytu, jen aby se reálnějším ekonomickým podložím neodváděla pozornost. Totální ztotožnění se s nejstředostavovštější mentalitou v obou generačních proudech filmu je taky samozřejmost, takže nutno počítat s tím, že spousta povrchnosti, co by normálně schytala výsměch, si tu v klidu bují. Další nepříjemnosti zahrnují podivnou práci s vedlejšími postavami (navzdory všeobecné snaze o progresivnost se Cenova manželka objevuje jen tehdy, když je to potřeba…), nebo to, že největší bizár filmu – vztah boyfrienda hlavní holky s rodiči, jaksi s klidem a mimochodem trumfuje všechny ostatní přítomné divnosti, aniž by to někdo víc řešil.

Tyhle absurdní zběsilé rogenovky čím dál tím víc fungují jako očividný kofeinem nejspíše povzbuzený brainstorm, kdy se všechno vrší a vrší, gagy, hlášky atp. přibývají, filtry jsou velmi mírné, takže toho projde hodně, a tak nějak se doufá v převahu fajn vtípků nad těmi pitomými. Mustry jsou u téhle komediální stáje dost na jedno brdo – svět se tu dělí na rogenovské charaktery, francovské charaktery a všechny ostatní. Příběh vzniká tak, že se nadhodí cosi bizarního/nekorektního, a to se řeší. Prim má kadence, a kvalita fakt jako by byla spíš dílem štěstí než invence, přičemž Kazišuci to štěstí mají – výsledná bilance je spíš v jejich prospěch, takže se škrábou kamsi těsně pod průměr.

Do samotného průměru se ale dostávají až dobrou prací s tématem. Sice se to z podstaty vysmívá problémům třetího světa, v rámci vlastní tematické omezenosti se ale tenhle film zvládá vymanit z moralizačních klišé a adresovat věci drsněji a nekorektněji, než je zvykem, což je rozhodně ku prospěchu. Staromilská poselství zde tak ustupují mnohem rozumněji znějícím kompromisům a absurdní eskapádu plnou nesmyslných a nechutných vylomenin ve finále kotví nohama na zemi. A je to unikát, tohle „něco jako přesah“, v těchhle novodobých apatowkách.
Je spousta spřízněných komedií, na které se vzpomíná hůř. Kazišuci si urvou kytici za uspokojivé množství zábavných gagů a jejich (těsné) vítězství nad těmi přízemními a zásadní finální bod skórují nečernobílostí finále, která je v téhle tematice dar z nebes. Na druhou stranu, je to pořád jenom komedie o problémech zhýčkaných fiktivních charakterů, kde na jednu dobrou kreativní volbu připadají dvě špatné, takže rozhodně nejásat. Jen uznale nadzvednout obočí.