Premiéry, 13. říjen 2017 11:43Nuda v OsluRecenze filmu Sněhulák (2017, 119', SE/GB/US)

RECENZE (JB) — Těžko říct. Ale od dob první zfilmované larssonovky člověka nadužívané skandi-schéma překvapuje míň a míň. Základní princip tohohle druhu filmu už se stal šibenicí a nepříjemnou partií se zosobněním předvídatelnosti. Sněhulák není výjimkou, ba dokonce je naprosto dokonalým potvrzením tohohle ubíjejícího faktu – nemá čím překvapit. A to v žádné rovině. Seká klišé jako policejní felicie zatáčky. Opilecký detektiv, úchylný vrah, temná minulost, atd. atd. Novoty tu neexistují a hrátky se stavěním sněhuláků na místě činu jsou jen miniaturním bonbónkem.

Netuším, do jaké míry je tohle dáno předlohou, ale jelikož ta sama už z podstaty žánru obsahuje tuhle kopu omšelých prvků, je nabíledni, že tenhle film se měl prodávat zpracováním a ne příběhem. A ouha, časy Ať vejde ten pravý jsou asi ty tam, protože zpracování Sněhuláka je vedle obsahové stereotypnosti další nemalý fail. Alfredson jede na půl plynu, jakoby zakázkovým stylem. Má spoustu trumfů, správné lokace a vedle Fassyho i rodilé herce, ale nefunguje na tom v podstatě vůbec nic.

Fassbenderův Harry Hole je nefunkční postava s vymodlenými atributy – mrazuvzdorný opilec (ty přežité noci na chodníku jsou obdivuhodný výkon), napůl fajn táta a geniální detektiv. Ani jedno z toho nepůsobí uvěřitelně. Částečně za to může repetitivnost Fassbenderova herectví – ty temné zádumčivé pohledy a zkřivené obočí už tu byly identickým způsobem mockrát. I bez nich by ale byla tahle postava jen snůškou scenáristických berliček – Holeovu genialitu nic nepodporuje, definují ji jen výroky ostatních postav. Snaha o jaksi dekadentní charakter, který je navzdory nepohodlnosti pro okolí přijímán díky specifickému talentu, je marná.

To stejné ale platí o samotném případu. Alfredson jede v televizním módu – ničím příběh nešperkuje. Výstavba napětí je chabá, jede se podle mustru, nic se nekoření, a hlavně – nic moc negraduje. Příběhové odbočky vycházejí naprázdno, Val Kilmer s účesem Kurta Russela a mluvou Jeffa Bridgese je prvek z říše bizáru, motivace postav obecně nesmyslná. Opět to je převážně chyba obsahová, pročež je na místě se zamýšlet nad tím, jestli za to může víc Nesbø nebo Alfredson. Možná že tahle adaptace přichází vážně s křížkem po funuse, v době, kdy už tenhle žánr nikoho nemá čím překvapit. Možná, že kdyby se Sněhulák dočkal adaptace dřív, aspoň tak o tři roky, nebyla by to taková pohroma. Ale ani opožděný nástup na scénu nezakryje fakt, že tohle je případ setsakramentsky nezajímavé filmařiny.☞ PINBACKER