Musíte si věřit, musíte být sami sebou a musíte na sobě pracovat, jedině tak dosáhnete úspěchu. Nebude to snadné, nebude to rychlé a často si budete myslet, že už dál nemůžete, to jsou ale přesně ty momenty, kdy musíte pracovat nejtvrději. Ukažte světu, co ve vás je.
RECENZE (JB) — Záměrně jsem začal recenzi snůškou motivačních klišé. Polina totiž jede přesně podle nich. Je filmem, který variuje v podstatě jednu prostou tezi o sebedůvěře a vystačí si s ní po celou stopáž, aniž by ji obohatila něčím víc než jen průměrnou hrou na umění. Je paradoxem, jak obyčejně může film o neobyčejném životě dopadnout. Přitom Polina má spoustu vynikajících ingrediencí – konflikt dvou pojetí tance, konflikt citů rozkročených mezi Ruskem a Francií, a především tak slibnou snahu osvobodit se od v případě Balšoje evidentních, v případě francouzské moderny méně evidentních šablon.
Nechuť podvolit se zaběhlým postupům a konvencím je ale téma čpící omšelosti na míle daleko a potřebuje autentickou osobní investici, jinak postrádá smysl. A v Polině takovou investici těžko pohledat. Horoucí oddanost látce nesálá ani ze scénáře, ani z hlavní představitelky Anastasji Ševcovové. Film funguje v nejzákladnějších rovinách, velkým prohlášením ale nedostává jejich provedení. Nad všechno ční kamera, která vyniká při snímání dobře odvedených tanečních scén, kromě těch ale prakticky nemá co nabídnout.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — Velmi prostoduchý a unylý taneční Rocky. Kvantum potentních témat zapadá kdesi v šedi neinvenčního scénáře a uťáplého herectví. Polina by ráda dosáhla na vysoké poetické mety, musí se ale spokojit jen s malou pochvalou za solidně odvedené řemeslo.