Romantický příběh zasazený do padesátých let minulého století vypráví o irské imigrantce Ellis, která nachází nový život za velkou louží. Nic ale nebude tak snadné, protože domovina ještě neřekla v Ellisině životě své poslední slovo...
RECENZE (JB) —
Brooklyn do Čech doráží již pozitivně přijat zahraničním publikem a s oscarovou nominací na kontě. Romance podle stejnojmenné knihy Colma Tóibína tak má potenciál uhranout jedince po citech bažící, jakož i ty Oscary uznávající, Brooklyn nicméně není typickým zástupcem ani jedné z těchto filmových sort. Ve všech směrech umírněný scénář neláme mnoho chleba ani nepudí proudy slz, naopak – sází na obyčejnost a prostotu a takřka pohádkovým stylem rozehrává příběh irské imigrantky Ellis, která za oceánem ke štěstí přišla. Varuje se při tom definitivního pádu do jakékoliv škatule –není ani moc dívčí, ani moc historický, ani moc vážný, ani moc rozpustilý, tón vždy udávají jednotlivé dějové etapy. Na začátku je Ellis holčičkou, strženou vírem okolností, vprostřed zprvu zhoubnému víru přichází na chuť, a ke konci ho už zvládne i utišit.
Scénář Nicka Hornbyho moudře redukuje knihu na téměř strohou mozaiku výjevů z Ellisina všedního a milostného života, obecnější témata podává jen náznakem, elegantně je ale vměstnává do její osobní linie. Vánoční dýchánek pro irské vysloužilce je smutným vytržením z načatého amerického snu, přitom působí přirozeně a upřímně. Stejně tak tíživý stesk po domově je velmi hmatatelný. Saoirse Ronan úročí roky hereckých zkušeností, nejsou to jen její teskné duhovky, ale přirozený minimalismus, portrét pasivity napříč roky dospívání, ponejprv zakřiknuté a naivní, posléze protřelé a rezervované. Ellis totiž je pasivní postavou, jíž svět hýbe víc, než ona jím, její zbraní je ovšem schopnost vyčkávat a nenechat se strhnout proudem událostí, zároveň ovšem ani nezdráhat se přijímat od života laskavosti.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) —
Brooklyn je rozumným dramatem, neplácá si umělé zápletky a přikrmené city. Současně apeluje na rozum i na cit, aby případ Ellisina srdce, zmítaného mezi USA a Irskem, Emory Cohenem a Domhnallem Gleesonem a životem novým a tradičním vyřešil prostě a rychle, s minimem patosu. Vyhrocené finále chybí, v Brooklynu se na takové věci nehraje. Milostné pnutí a celý Ellisin život se završuje tiše, chytře, citlivě a vkusně. A to je hlavní pravda o Brooklynu – je vkusný.
napsal Jakub B.
