Do nedobře nastartované současné marvelí divnofáze přilétá ze řetězu utržená, nekorektní, nahláškovaná, podvratně nepodvratná týmovka dvou traumatizovaných postav. Jedné stačí nadále bořit čtvrtou zeď, ve jménu záchrany kámošů vraždit vše živé a pravidelně rušit vážnost situací kvalitativně oscilujícím humorem. Druhá sází na upocené měsíce v posilovně, vlčí účes a nažvejknuté chlapské charisma. Inženýr Mirek z Vorlova ING. (1985) rytmicky opakuje “má to cenu, nemá to cenu, má to cenu! nemá to cenu!” a u dalšího vysokorozpočtového produktu od Marvela se na to upřímně těžko hledá odpověď.
RECENZE (AH) — Davida Leitche po dvou dílech Deadpoola střídá kanadský rutinér Shawn Levy, který si s Reynoldsem potykal už ve videoherní jednohubce Free guy (2021) a pokračují spolu v de facto stejně střeleném duchu. Deadpoolovský rukopis se nikterak nemění: na vlně hlášek, krvavého násilí a nekonečněkrát opakované subverze jsme se s Wadem Ryana Reynoldse už párkrát svezli, tvůrčí tým tak ve třetím instalmentu (i když se o pokračování vlastně jedná jen částečně) vydává stezkou jistoty: nostalgií a fanservisem. K okoukanému červenému násilníkovi s citlivým srdcem křísí už jednou stylově pohřbenou, nově žlutou a prakticky nejikoničtější komiksovou postavu všech stájí a univerz. Snímek jí představí tam, kde skončila zahrabaná pod kameny od Jamese Mangolda ve výtečném Loganovi (2017), a nezapomene ji u toho řádně zesměšnit. Však Reynolds o téhle týmovce snil roky a vtípků na triko Jackmana jsou první dva díly doslova prošpikovány. Výtečný Wolverine ukazuje, že osvalení nezmizelo a že testosteronu má na rozdávání.
R-ko za 165 milionů dolarů je v době poloprázdných kinosálů a velkých kasovních neúspěchů sázkou na nejistotu, svědčily o tom i testovací projekce a nezvyklá čtyřicetiminutová proma promítaná v amerických kinech před samotnou premiérou. Přítomnost Jackmana je proto pro snímek klíčová: Reynoldsovo ohrávané floutkovství funguje na první dobrou především pro tvrdé jádro fanouškovské základny, která skrz jeho ústa uslyší (pro MCU nezvykle) bezedný pytel variací sprostých slov, urážek a výsměchů. Pro starší odchovance je tady právě Hugh, hrdina z dob, kdy zasouvací drápy nesmrděly papundeklem a kdy zemitý výlet skrz čelní sklo auta nepotřeboval zelenou oponu. Jeho znavený pohled tisíce yardů prošel dekádami ve wolveriní kůži a snímek z toho správně těží, kde může.
Nu, a to je vše! Na ději nikterak nezáleží, Deadpool & Wolverine jsou přiznaně ujetou akční zábavou, bez kreativity a odvahy, s levnými kouzly a skvělou hereckou chemií. Fungují jako vykalkulovaný zážitek na míru ušitý skalním fanouškům, kterým tolik chtěné bonbonky po letech marvelích útrap s grácií hází rovnou do chřtánku. Pro všechny ostatní může být snímek útrpným ořechem, recyklace a zbytečnost mohou nad neustálým puzením zábavy občas převládnout; to už ale Reynolds sype další vtípek a divák nemá šanci nad nedostatky příliš přemýšlet.
Wade často opakuje, že koks je jediné, co jim Kevin Feige u točky zakázal, moc to tak ale nepůsobí.
Marvel
Na přiznaně banálním příběhu se zápletkou vycházející ze seriálového Lokiho (2021) a organizace ochránců času “TVA” film tahá zaprášené superhrdiny z rukávů všech stájí, zapíná mixér pre-MCU devadesátek a nultých let. Všechny klobouky jsou na zemi a vlastně proč ne – větší i menší komiksové legendy uplynulých třiceti let komiksové kinematografie jsou svěžím větříkem, fandovským pokývnutím, každá dostane svou populární písničku (Goo Goo Dolls i Avril Lavigne) a dojení intelektuálního majektu zdatně pokračuje. Levy s ostatními scenáristy tu znovu nevymýšlí kolo, v duchu Spider Mana: Bez domova (2021) se snaží oživit doutnající žánr, kterému se po letech továrního plánování nechtěně povedlo globální poptávku přejíst. Je to okatá nekromancie, která na první dobrou těší zaschlá srdce pravých fandů X-Menů, Fantastických čtyřek a ostatně i těch zpropadených Avengers, leporelo, které v závěru vzpomíná na to dobré i s kapesníčkem. Na to zlé raději zapomeňme.
Jako padoucha času si Levy vybírá Matthewa Macfadyena, který tu v duchu Boje o moc (2018–2023) k výrobě zlé omelety rozbíjí pár greggů a jmenuje se Paradox. Deadpool & Wolverine jsou tak plní Paradoxu i paradoxů: umí existovat daleko za čárou vkusu, servírovat banalitu převlečenou za pompu a natírat ji krvavou hořčicí, umí styl, zpomalovačky, skvělé i příšerné akční scény a v rámci možností povedenou 3D konverzi, která se v chýši IMAXu skvěle vyjímá. Umí překvapit plejádou cameí, oprášit zapomenutá jména hvězd komiksu a v duchu fanouškovského servisu je vyždímat “tak akorát”. Je jen na divákovi, aby si z těchhle dvou hodin, co utečou jak voda, vyzobal to své.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (AH) — Má to tedy cenu? Tenhle letní popkorn se jí sám, občas zaskřípe mezi zuby, část je přesolená, část uhnívá, ale se závěrečnými titulky ho dojíme beztak všichni. Nenáročná zábava naštěstí neabsentuje a je z toho cítit miniaturní srdíčko, které z pečlivě baleného produktu tvoří o fous víc. Jen o fous. Duši to už ale nemá a zbytečností to tryská, i tak jde o nejlepší Marvelovku posledních let, samozřejmě s laťkou nastavenou extrémně nízko.
napsal Adam H.
