Studio Pixar bylo v nultých letech třetího tisíciletí značkou pojící originální příběhy plné fantazie se špičkovou animací. Přesunem pod hlavičku Disney se však proměnilo v oslíka na peníze a na pomyslný trůn krále výtvarných počinů začíná pomalu usedávat Netflix.
RECENZE (JS) — Ať už to byla bizarní pouť uříznuté ruky pařížskými předměstími v Kde je moje tělo? (2019) nebo netradičně zpracovaná vánoční pohádka Klaus (2019), Netflix svoji ochotu finančně podpořit zajímavé a tvůrčí animované projekty naplno ukázal ve skvostné loutkové fantasy sérii Temný krystal: Věk vzdoru (2019), jejíž každá scéna vystřelila milovníky krásy do astrální roviny a ještě dál. O toto cestování však předplatitelé neprojevili valný zájem a jeden z nejdražších projektů červeného N šel k ledu. Je proto logické, když se studio napříště vytáhlo s titulem s poněkud širší fanouškovskou základnou. Ke hře League of Legends usedne každý měsíc přes 100 milionů hráčů a hráček. Pokud jste nikdy se svým šampionem nesbírali expy a nesnažili se zničit nepřátelský Nexus, nevadí. Seriál Arcane si ze světa LoLka půjčuje spíš jakési kulisy a pohodlně obstojí sám o sobě. Je totiž boží.
O animaci Arcane bude napsáno ještě mnoho pochvalných slov, jak ale zpívají Snow Patrol v písni Chasing Cars: “Ale nikdy toho neřeknou dost!” Ručně malovaná pozadí, všudypřítomné detaily, mraky písku, dýmy a kouře srovnatelné s nostalgií Miyazakiho filmů, práce se světlem, atmosféra vykouzlená plamenem jediné zápalky, nekompromisní perspektivy… jako pardon, ale pokud někdo dokáže znázornit dvanáct různých nálad postavy pohybem horního víčka, je možná nejvyšší čas vyhodit z šuplíku roky šetřené fixy a pastelky, sklopit v kanclu zrak, zabít v sobě všechny umělecké sklony a smířit se s tím, že tohle je zkrátka jinej level. A to při tom pochrochtávání si ještě zjistíte, že i s příběhem se někdo pořádně pomazlil. Nenechte se zmást, ony první raubířské scény, kdy se s partou dětí vydáváme po střechách utopického města Piltoveru na lup, netrvají dlouho. A ještě než skončí první honička s policií, než o zeď pleskne první kapka krve a než se vyjeví piltoverské podsvětí v celé své kráse, je jasný, že tohle není žádná pohádka, ale především kritický obraz třídního konfliktu a sociální a ekonomické nerovnosti, jen ne tak doslovně a prvoplánově jako ve Hře na oliheň (2021).☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JS) — Intriky, rodina, zrada, láska, boj o život, drogy, systém, válka... Hra o trůny je mrtva, ať žije Arcane!