Pinbacker ~ Mimokino ~ recenze
Nikdy by mě nenapadlo, že se budu kdy dobrovolně dívat na seriál o šachách. A už vůbec by mě nenapadlo, že by netflixácký Dámský gambit (2020) mohl být taková zábava.

Umí šachy, je to čarodějnice!recenze napsal

Jakub Strouhal

dne 13/11/2020

Kdo vládne světu?”, ptá se zpěvačka Beyoncé ve stejnojmenné písni z alba s názvem 4, načež se jí dostane sborové odpovědi: „Holky!” Inu, Queen B zde nejspíš nezpívá o šachovém vesmíru 60. let, jemuž absolutně dominovali muži. Možná i proto je ale sledování pohádkově dobrodružné výpravy krvežíznivé Beth Harmon po testosteronem načichlých skalpech na šachový trůn tak záživné a chytlavé.

Hlavní postava Beth má všechny atributy outsiderky, na kterou čeká velká budoucnost. Ztvárněná výbornou Islou Johnston se jako malá ocitá v sirotčinci, kde se vedle tradičních překážek (roupy, nuda, řád) vypořádává i se závislostí na vedením předepsaných utlumujících lécích, nemluvě o správci budovy, který s ní tráví dlouhé hodiny ve sklepení. Hraním šachů. Ohromen jejím talentem, zaslouží se o zrod budoucí hvězdy.

Můj dědeček mi jako sedmiletému daroval skopčácký nůž. Ještě ten den jsem si o něj dořezal ruce, když jsem se ho snažil vytáhnout z voňavého koženého pouzdra. K dalším narozeninám jsem obdržel oboustrannou foukací harmoniku. Samozřejmě jsem ji ještě ten den ztratil. Dědeček se pak při každé příležitosti neúnavně vyptával, jestli na ni cvičím. Vždycky jsem bleskurychle zalhal, že ano, abych až o mnoho let později zjistil, že jsem ji ten první den zapomněl položenou u něho na botníku a on ji celou tu dobu měl u sebe. Deváté narozeniny byly ale jiné. Už jsem uměl všechna vyjmenovaná slova, a tak nastal čas, abych byl zasvěcen do šachového umu. Škola to byla drsná, prohry po třech tazích nemilosrdné, ztráty dámy zdrcující. Vše ale spravedlivé, čestné, ztracená harmonika-neharmonika. A první vydřená remíza nepopsatelně sladká. S Beth jsem si to v sirotčinci všechno prožil znovu.
Netflix

S přibývajícími roky do role Beth vklouzne Anya Taylor-Joy (Rozpolcený (2016), The Witch (2015)) a je vymalováno. Tak upřímné, niterné a delikátní herectví suverénně prosvítí i jinak někdy všední děj a zápletky. Seriál si totiž překvapivě libuje v detailním zachycení mnoha šachových partií. Tuším tedy, že za převládajícím pozitivním dojmem stojí i funkce „posunout o 10 sekund dopředu”. Z castingového hlediska je děsně cringe obsazení Thomase Brodie-Sandsteho, který pořád vypadá jako ten osmiletý bubeník z Lásky nebeské (2003), tady však s kovbojským kloboukem a chloupkem na hrudi. Brrrrrr. Naopak výprava a kostýmy perfektně a účelně (Ratched (2020) by se mohl inspirovat) ladí s dobou a dokonale podtrhávají celkový zážitek.
Tenhle seriál ve mně probudil zaprášené vzpomínky na šachy. Následná několikadenní posedlost jimi již sice opadla, Youtube mi ale ještě teď doporučuje videa jako „Tříletý talent hraje s šachovým velmistrem, po porážce se rozpláče a uklidní ho až skládání hlavolamu”. A to chceš.

Hodnocení zbytku redakce: