Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze
V DC se rozhodli přemazat Ayerův pět let starý chabý pokus o převážné drsňáctví a provést totální restart, který ve velké míře trefuje do černého. Úspěch pramení z několika správných rozhodnutí, z nichž to asi nejdůležitější je udaná volnost autorovi, kterého studio ukradlo konkurenčnímu Marvelu. A co říká James Gunn na řetěz, ze kterého se může konečně utrhnout? “Tak fajn, teď chcípneš”.

Volná ruka Gunnovarecenze napsal

Adam Hencze

dne 6/8/2021

Daří se mu uhnětat opravdu hnusné, stylové a drsné Rko, co šlape dvě krátké hodiny rychlým a zběsilým tempem. Sice mu v půlce na zhruba pět minut spadne řetěz, ale i to stačí na to, aby se divák poprvé a naposled za celou projekci podíval na hodinky. Ne z nudy – vyloženě z důvodu malého odpočinku a odhadu zbývající stopáže, nad kterou si mlaskne s pomyšlením na nápaditou a vysoce násilnou nažvejknutost. Gunn si totiž nevystřílí největší esa hned na startu, ale v klidu je vykládá po celou dobu krvavé cestičky naší nové sebevražedné partičky.
Warner Bros

S aktuálním Sebevražedným oddílem se mu úspěšně vede předvést tentokrát fungující a zajímavé postavy s nenásilně zavedenou historií a všemi druhy traumat ve skupince, jehož konkrétní “týmová” funkce se formálně exponuje ve vynalézavě nelineárním střihu. V něm Gunn často zachází do různých odboček v času i prostoru, něco na způsob herních Commandos (vsuvka pro fajnšmekry). Každá figurka tu má nějakou funkci a film se jí věnuje zvlášť tak, aby dal vyniknout finálnímu výsledku spojením jejich sil nebo často spojením díla náhody. Občas je to dost předvídatelné a budované scenáristické podhoubí až příliš okaté (Elba a v Hollywoodu debutující Daniela Melchior), ovšem pořád dostatečně zábavné. A když už Gunn ucítí závan zatuchlosti, přehodí výhybku hlavního děje na vedlejší kolej a střihne si kapitolu s nově příchozím charakterem nebo zajede do flashbacku.
Warner Bros

Do toho se tu sype jeden bujarý nápad za druhým, kadence sprosťáren točí do červené a nezapomíná u toho pracovat s dynamikou. Nepodrývá dějovou vážnost ve stylu Strážců Galaxie (2014), umí ji svižně střídat za komedii. V typu humoru dost klame tělem, už se nesnaží shazovat protagonisty, nýbrž servíruje jednu vulgaritu za druhou. Ty jsou občas těsně za hranou a často dost na sílu, takže smích nastane pravidelně s něčí přemrštěnou násilnou smrtí, u některých se bude divák hodně ošívat. Nic z toho neztrácí dech ani v dost velkolepém finále, které dovrší tuhle blockbusterovou komiksárnu stylem, o kterým se může konkurenci často jenom zdát. Těžko říct, jak velkou roli v tom hraje roční covidová odvykačka, ale tahle popkornovka má potenciál na nejoriginálnější a nejhnusnější film léta.
Gunn tady přetejká talentama a všichni mu dovolili všechno. Takhle může vypadat spousta komiksáren, když se jejich odvahy studio na poslední chvíli nelekne a nezačne horlivě stříhat.

Hodnocení zbytku redakce: