P

Premiéry, 29. leden 2018 10:42 aktualizováno 29. leden 2018 10:42Sága rodu GettyůRecenze filmu Všechny prachy světa (2017, 132', US)

Ridley Scott má ve své filmografii vlastně dost černobílou množinu natočených snímků. Jeho skoro až legendární statut s produkcí kultovních filmů v posledních letech vyprchává s nepovedenou vetřelčí recyklací a nepochopenými žánrovými experimenty (například Konzultant (2013) nebo Exodus (2014)). Teď bere Ridley kina útokem s kontroverzním kouskem, který se musel ještě v prosinci, pár dní před svou premiérou ve Státech, z velké části přetáčet (netušící o kampani #metoo a aférou Kevina Spaceyho pravděpodobně nemají internety a tedy ani memohou číst tuto recenzi). Zaskakující Christopher Plummer představuje portrét Jeana Paula Gettyho, nejbohatšího strýčka zvrhlíka skrblíka sedmdesátých let. A není to v případě tohoto snímku on, kdo strká prsty tam, kam nemá.
Všechny prachy světa, 2017, 132', US © TriStar Pictures
RECENZE (AH) — Je to Ridley! Z těžko pochopitelných důvodů je totiž na dvouhodinovém dramatu úplně neschopen čehokoliv soudržného a filmově smysluplného, těžko říct, jestli je to zmiňovanými přetáčkami, možná, v Plummerovi ale problém nevisí (i když je soška za vedlejší roli v jeho případě trochu znouzectnost). Jak ale všichni dobře víme, studijní zásahy na poslední chvíli či změny kvůli externí příčině (tady ono #metoo) snadno dokáží filmové dílo totálně rozložit, jak tonálně, tak třeba v herecké kontinuitě – příkladem za všechny je předloňský Rogue One. Ve Všech prachách na tohle trochu dojíždí Michelle Williams, která osciluje mezi neurotickou matkou a představitelkou dosebezahleděné pracující třídy – ansámblové chyby v castingu ale nejsou tou amatérsky míchanou kyselinou, která snímek kompletně rozežírá (i když žehlič problémů Marky Mark je tady duchem taky v jiném filmu). K postavám a hercům se ale ještě dostaneme.
© TriStar Pictures

Všem prachům se z něčího flákání nedostalo žádné dohledové péče, žádného režijního dohledu, jako by se štáb scházel každý den bez vedení a snažil se co nejvěrněji řemeslně rekonstruovat scénu po scéně z hrubě načrtlého scénáře. Snímek má tak vysokou šanci na buzení dojmů jako nepovedená studentská adaptace, která se na jednu stranu pyšní vysokou technickou úrovní a vyvedeným filmařským umem, na druhou stranu po sto dvacet minut nehledá uneseného vnoučka vlivného ropového magnáta, hledá vlastní tón, atmosféru, napětí. Co z toho najde? Nic z toho nenajde!

Místo toho se na všech frontách usíná. Po poslepované úvodní půlhodince, kdy se skáče v prostoročasu víc, než v expozici bourneovských thrillerů, se totiž zasekneme na staré gramofonové desce. Ridley se tu tematicky rochní v ne nezajímavých myšlenkách hodnoty věcí/peněz a hrabošství starých bílých mužů, co nejsou u koryta, ale kteří si ty koryta sami postavili. Papá magnát je personou přinejmenším fascinující a Plummer jí poskytuje víc zdanitelných zranitelných míst, než se z prvních vhledů zdá, což je od monstrózně vypadajícího Spaceyho z prvních trailerů určitě posun správným směrem – Kevova obličejová maska vyvolávala dojem čirého zla, které ale zase umí Spacey dost dobře podat (podle všeho i v reálném životě).
© TriStar Pictures

Patláním se v Xanadu a v problémech Charlieho Fostera Kanea ale dlouhou dobu nestrávíme, i když jeho scény odhalující upozaděné impérium jsou na filmu to rozhodně nejzajímavější -- asi i proto, že se snaží držet faktů -- bohužel, tvůrci věnují maximum (čti minimum) energie popisu úmorně nudného únosu Gettyho třetího jmenovce. Sedmdesátkový Řím a Kalábrie se takhle rychle ještě nikdy neokoukaly. Postavy ve všech sférách onoho zločinu vlastně nevědí, co na plátně vyrábět ve chvíli, když jim filmař nepomůže dalším skokem v čase, a je svým způsobem zvrácená zábava je pozorovat při pomalém tonutí v šílených dialozích a ještě nesmyslnějších skutcích. Děj monstrózně obrací v těch nejméně očekávaných chvílích a to vlastně jen tak mimochodem, předloha dává důraz maličkostem a rozuzlení se vyřeší na bezvýznamných cárech papírů. O to víc mrzí, že prostý smysl matky je neustále emocionálně zrcadlit hrůzu, kterou má divák cítit, a smysl chytače Wahlberga (jeho postava se opravdu jmenuje Chase) je šoférovat tuto paničku z míst A do míst B a ve třetím aktu si podat ten jeden moralizující monolog, kvůli kterému divák dvě hodiny prohřívá sedačku. Charlie Plummer je v roli uneseného vnoučete/synka jediné malé vysvobození, syžet si ho ale v obrazech naneštěstí vybírá dost málo.

Koukání na špatnou ságu rodu Gettyů nebaví nikoho, o to horší je fakt, že na realitě postavená zápletka není nezajímává a postava JP Gettyho určitě alespoň zve ke zkoumání. Proč je z toho tak šíleně neosobní, odfláknutá nuda? A jak píše Spáčilová, po tomhle výsledku se odsunutý Kevin Spacey opravdu může smát z povzdálí, a to doslova nahlas jako blázen. A aby se nezapomnělo – za přeužitou, doslovnou citaci scény s ranní modlitbou ze Scottova patnáct let starého Black Hawk Down další bod dolu. Od českého rozhodčího.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (AH) — Scott ve svém novém filmu hází nohy na stůl, na každý režijní dotaz odsekává “bugger off!” a balí se do své NORTH FACE™ péřovky, všechny natočené sekvence z legrace tonálně rozhází a ve střižně pak vybírá ta nejnudnější jetí. Ničím jiným si tuhle katastrófu nedokáži vysvětlit, prosím za všechny filmaře světa, příště to nechte udělat někoho, kdo se na to fatálně nevykašle.

3 Jak hodnotíme?

3

Všechny prachy světa All the Money in the World
Ridley Scott

3656.87972

Všechny prachy světa / All the Money in the World, 2017, celovečerní, 132', US

UvedeČt, 25. leden 2018 — Vertical Entertainment

RežieRidley Scott

ScénářDavid Scarpa

ProdukceChris Clark, Quentin Curtis, Mark Huffam, Ridley Scott, Bradley Thomas a Kevin J. Walsh

Hrají Michelle Williams (Gail Harris), Mark Wahlberg (Fletcher Chase), Christopher Plummer (J. Paul Getty), Charlie Plummer (John Paul Getty III), Charlie Shotwell (mladý John Paul Getty III), a další

Hodnocení zbytku redakce:

2
Další články z kategorie Premiéry:
Více