Michael Cuesta se po zkušenostech s akčními béčky (naposledy s Kill the Messenger z roku 2014) opět kymácí na vlnách přehnaných velkoakcí – tentokrát se v jeho filmu loví teroristé a rekrutují herci s obnovenou slávou devadesátých let. Za hodňáky tu kope Mitch Rapp, prototyp bourneovských zabijáků z pera/klávesnice Vince Flynna a jeho novel o tvrdých hoších. Jeho nejnovější adaptace nás ale utvrzuje v přesvědčení, že jeho dílo trpí těžkým amerikanismem a černobílým viděním – American Assassin navíc zabředl ve filmové dekádě definované Skálou a akčními superhrdiny víc, než je zdrávo.
RECENZE (AH) — Premisa se pyšní ukázkově vypracovanou trailerovou kampaní, která zaujme nejednoho filmového fandu – esence devadesátkových klišé v ní chyběla, vyčnívala slušně vypadající revenge jízda ve stylu "najdu tě a zabiju tě" díla Liama Neesona. Ještě pořád neokoukaný Dylan O’Brien dostal pro Hollywood typickou pre-production šanci potrénovat bicáky, naleštit vychrtlý pekáč buchet a následně na plátně demonstrovat, jak se rozdávají oboustranné háky islamistickým zlounům. Částečně to tak je – superhrdinské taháky jsou na svých místech, problém je, že Cuesta se svým filmem v podstatě dost klame. Celou hrdinskou motivaci se zavražděnou snoubenkou z plážového resortu využívá jen jako logický posun v ději, nikoliv jako získání charakterového šrámu a vlastnosti, se kterou by se poté mohl divák ztotožnit.
Dylanův Rapp proto projde velmi rychlou proměnou z bezstarostného klučíka se smartphonovou obsesí do zabijácké mašiny, která trpí na vlastní horkou hlavu a dělání všeho, jen ne plnění rozkazů. Vida, důvod k pobití všech strůjců plutoniových neplech je na světě – klišé kaše kompletní cesty protagonisty je hustší s každou další lokací a každým dalším zabitým východňanem. Seznam deus-ex machín a podivných náhod s přibývající stopáží lineárně narůstá. Na přemýšlení není mezi stránkami akčního skriptu čas, což ale očividně nebyl tvůrčí cíl: na pominutí těchto obstrukcí se ale Assassin bere dost vážně a snaží se probudit něco víc, než jen starostlivou sekanici pěstí a kopanců.
Ta totiž funguje dobře – Cuesta dokazuje znalost řemesla a se štábem dokázal vykouzlit několik zajímavých akčních scén. Kinematika a kamerová obratnost nedosáhnou kvalit letošní Atomic Blonde – Cuestova síla je v dávkování agresivních situací v momentech, kdy to divák nejmíň čeká. Klišovitý románek sklouze úplně jinam, než to vypadá, podobně je tomu s nepříjemně drsnou mučící scénou nebo úvodní expozicí na pláži, kde se uvěřitelnost setkává ruku v ruce se skutečností. Inspirace tady plyne z moderních dob, ve kterých jsou případy plážových vrahů s kalašnikovy bohužel smutnou realitou.
Těchto míst osvícení je ale poskrovnu a přímá linka příběhu se dere s průměrnou devadesátkovou logikou a vlastně i atmosférou – bez grandiózního finále to prostě zakončit nejde a jeden by si řekl, že vzduchem letící Nicolas Cage ze Skály je pro tento žánr strop. Není.
HODNOCENÍ (AH) — Cuesta natočil akční béčko vystřižené z devadesátkových přísad, navoněl ho moderními řemeslnými způsoby vnitrozáběrové točby s potřebnou mlátičkovou kinetikou. Dějová linka je tu logicky nespojitá a neuvěřitelná, což by se v rámci béčka dalo odpustit – Assassin chce divákovi bohužel za každou cenu dokázat, že hraje čistou hru ratingu AAA.
ProdukceMarshall Herskovitz, Nick Wechsler, Edward Zwick a Lorenzo di Bonaventura
Hrají Michael Keaton (Stan Hurley), Dylan O'Brien (Mitch Rapp), Taylor Kitsch, Scott Adkins (Victor), Shiva Negar, a další
Hodnocení zbytku redakce:
4
JB — Americký ass a syn se z hlavy vykuřuje setsakra rychle - po týdnu od projekce se vybaví jen monster finále a s nadhledem hrající a vše ostatní do kapsy strkající Keaton. Náboj filmu je rozporuplný, není to uvědomělá pocta devadesátkám, ani moderně střižený akčňák, spíš cosi mezi se spoustou neduhů obou zmíněných. Z šedi ční akorát zmiňovaný Keaton a sem tam nějaký minikopanec do žánrových klišé, který ale působí spíš dojmem náhodně vloženého prvku, než jasně střižené vize. Potěší i ratingem nevázaná brutalita, ale víc fakt nic.
napsal Adam H.
