Pinbacker ~ Premiéry ~ recenze

Howard opět bere Oscary ztečí! Kdepak, sice se to vzhledem k datu premiéry a jménu tvůrce může pozdát, malý Ronnie se ale tentokrát drží zpátky a točí “pouze” dobrodružnou žánrovku, která je proceděná rybinou, velrybím olejem a extrémně nazelenalým koloritem: Thor a Scarecrow jedou na širý oceán vybít partu kytovců.

Nový Howard smrdí rybinou a standardně odvedenym řemeslemrecenze napsal

Adam Hencze

dne 23/12/2015

A ze začátku jim to nijak zvlášť obratně nejde. Ano, zmiňovaná rybina je všudypřítomná, stejně jako agresivní vizuální stylizace, která je tím největším plusem a taky minusem In the Heart of the Sea. Ten totiž jako dobrodružné drama z 19. století staví jako rozkouskovaný celek převážně na vyprávění epizodek z přežití na širém moři, soubojů s monstrózním Moby Dickem, ztrát veškerých nadějí a z pojídání lidského masa. Vizuál s nadstandardním produkčním designem budí v divákovi dojem, že je jedním z posádky, mrazivá slaná voda je v ústech cítit stejně jako spalující pohledy přísného kapitána Pollarda (Ben Walker). Je jednoduché se do této over-the-top žánrovky ponořit – o to horší pak ale je neustálé fackování napůl nedokončenými CGI efekty, u kterých visí mnoho otazníků. Je z nich taky zcela evidentní, že drtivou většinu stopáže herci strávili před zeleným plátnem, což je skutečnost, kterou se animátoři ani neobtěžovali nijak zakrývat. Když se tak divák z relativně intenzivního zážitku probírá v akčních scénách, které vypadají jako technologické demo akční střílečky z roku 2003, je něco špatně.
© 2015 Warner Bros. Entertainment Inc.

Epizodnost je zapříčiněna i vyprávěcí formou samotnou – děj je totiž ceděn skrz ústa Brendana Gleesona, který jako starý námořník vše zažil a viděl, hororové setkání s bílou velrybou tak má ještě v neshnilém místě paměti a za pár doláčů zpívá i ten nejzásadovější mořskej vlk. A Ben Whishaw aka Herman Melville je možná dobrým posluchačem – divák se ale s mořským spektáklem začne brzo nudit, protože ho jednoduše nezajímají postavy, které jsou všechny do posledního kousku předvídatelnými šablonami. Předpisy sjedou z výchozích kolejí až někdy ve finální třetině, kde se Howard o charaktery začne překvapivě zajímat a mimojiné zjistí, že George Pollard je vlastně dost zajímavá persóna a že Hemsworth umí opravdu jen tři typy obličejových výrazů (strach mezi ně nepočítejte), i když nadělené charisma mu prostě nelze upřít. Což o to, že Howard drží svižné a funkční tempo, které popohání pompézní hudbou a pečlivě budouvanou atmosférou, což o to, že má před objektivem hollywoodská jména v parádních kostýmech a v ještě parádnějších kulisách (když se zrovna nedíváte na nepřehlednou digitální mazanici). Z nikoho ale ve finále nevytříská víc než standard, o který Ronniemu asi tak nějak všeobecně šlo. Ono je to koneckonců dobrý standard.

Touha po hlubším vztahovém rozehrání nejvíc čiší z nevyužitého Cilliana Murphyho, který jako zapomenutý přítel na opuštěném ostrově nezamrzí ani z jedné promile tak, jak měl, odstup od postav jako lidských bytostí je předaleký, což je obzvlášť hořké právě v analogii snímku s Ronnieho Rivaly, kteří brali charaktery jako největší přednost. A o Croweovi a Bettanym z Master & Commander si můžete nechat pouze zdát. Hail to the Weir!
© 2015 Warner Bros. Entertainment Inc.

Akademický standard a povedená žánrovka jsou póly, které nejdou příliš dohromady, a už vůbec ne bez přidání nějaké vyšší hodnoty. Essex má svůj hnací motor v Hemsworthovi, In the Heart of the Sea ale nikoliv, není strhující, není nijaké, je opakem agresivní chuti všudypřítomné mořské vody: neslané. Jakoby Howard vlastně nevěděl, co vypráví, a bylo mu to jedno, lineárně hnaný děj dobrodružné plavby plné námořnického slangu obepíná do předvídatelných konfliktů nezajímavých person s občasnou torturou kytovců. Ani ty nejpovedenější epizodky nemají na lístek do kultovních síní. Občas tvůrci i ujede ruka a dovolí si extrémní close-up a detail obličejů ála Les Miserábles, naštěstí si tuhle filmařskou blbost včas uvědomí a vrátí se zpět na palubu. Chybí katarze, i když na emoce v samotném závěrů (prvoplánově) dojde. Studio asi dobře vědělo, proč premiérovat kolem Vánoc..
Na Essexu plout nechceš, rozhodně ne pod kapitánem Howardem. Občas sice dokáže strhnout a má i téma, které se mu daří sdělit, Tobě to ale bude jedno. Realita dalšího dne znamená paměťový výmaz celého toho epického dobrodružství – je totiž chladný jak vody pacifickýho oceánu, Hemsworth neHemsworth.