Krkonoše před první světovou válkou byl chudý kraj, kde se střetával český živel s německým. Hory se zpočátku století začaly dynamicky proměňovat, zejména díky jedné novince v českých zemích – lyžím. Bohumil Hanč byl nejslavnější český lyžař, který vyhrával závody doma i v zahraničí. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec pravidelně zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se dobře znali, setkali se i na startu osudného závodu v roce 1913. Po prvním kole se počasí prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice. Všichni závodníci vzdali, Hanč zůstal na trati sám. Polomrtvého jej nalezl právě Emerich Rath a s nasazením vlastního života se jej snažil zachránit, bohužel marně. Později je v horách nalezen i zmrzlý Václav Vrbata, Hančův přítel, který ho chtěl na trati podpořit a v prudké vánici mu půjčil svůj kabát…
Po mnichovských událostech, druhé světové válce a následném komunistickém puči se příběh Němce, který riskoval život, aby pomohl českému kamarádovi, nehodil, a Emerich Rath byl ze všeobecně známého příběhu takřka vymazán. Hanč zemřel a stal se legendou. Rath přežil a zemřel v zapomnění jako bezdomovec.
