Pavla Beretová, 40

Krkonoše před první světovou válkou byl chudý kraj, kde se střetával český živel s německým. Hory se zpočátku století začaly dynamicky proměňovat, zejména díky jedné novince v českých zemích – lyžím. Bohumil Hanč byl nejslavnější český lyžař, který vyhrával závody doma i v zahraničí. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec pravidelně zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se dobře znali, setkali se i na startu osudného závodu v roce 1913. Po prvním kole se počasí prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice. Všichni závodníci vzdali, Hanč zůstal na trati sám. Polomrtvého jej nalezl právě Emerich Rath a s nasazením vlastního života se jej snažil zachránit, bohužel marně. Později je v horách nalezen i zmrzlý Václav Vrbata, Hančův přítel, který ho chtěl na trati podpořit a v prudké vánici mu půjčil svůj kabát… Po mnichovských událostech, druhé světové válce a následném komunistickém puči se příběh Němce, který riskoval život, aby pomohl českému kamarádovi, nehodil, a Emerich Rath byl ze všeobecně známého příběhu takřka vymazán. Hanč zemřel a stal se legendou. Rath přežil a zemřel v zapomnění jako bezdomovec.

„Dokumentární anatomie masové vraždy pro jeden monitor a 34 mluvících hlav.“ Těmito slovy charakterizují autoři v titulcích svůj projekt tematizující popravu více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kterou v červnu 1945 u Přerova provedli vojáci československé armády. Takzvaný masakr na Švédských šancích je zpřítomňován minimalistickou dramatizací záznamů z výslechů přímých účastníků, očitých svědků i dalších osob. Jako kdyby postavy antického divadla vstupovaly na scénu komunikační platformy Zoom a přes propast času nám předávaly tragickou zprávu o strachu, nenávisti a nezájmu.

Když se ve staré rodinné firmě ukáže, že z ní kdosi vyvádí peníze ve velkém, nastává konfrontace s novou realitou, na níž nebyl nikdo připraven. Ivo Róna, dlouholetý šéf prosperujícího podniku Aron, se snaží zorientovat v nechtěné situaci, kterou mu jeho děti ani okolí neulehčují, ale kterou si na sebe dost možná seslal sám. Nový film režiséra Olma Omerzu proplétá komplikované rodinné vztahy se světem moderních komunikačních technologií, které dokáží využít naše slabá místa. Ve válce, která se ve filmu pokradmu rozpoutává, ale není vůbec jasné, kdo stojí proti komu, natož kdo z ní vyjde jako vítěz.

Hedvika (Jana Plodková) je svobodná matka tříměsíční Adélky, která prochází životní krizí. Podvědomě cítí, že má raději svého psa než vlastního potomka, a v pořádku není ani její vztah s matkou. Po období vnitřního zmatení si uvědomí, že její hlavní problém spočívá v absenci mateřské blízkosti. Když jedné noci nalezne rodičovské deníky svého zesnulého otce, kde zaznamenával rané dětství dcery, rozhodne se Hedvika jejich láskyplný obsah využít jako terapii: začne deníky intenzivně číst, jezdit na místa v nich popisovaná nebo navštěvovat příbuzné ze strany zesnulého otce. Hedvika pomalu začíná měnit vztah k sobě samotné a tím pádem i k malé Adélce. Absence blízkosti je komorní psychologické drama odehrávající se na západě Česka během jednoho z mnoha zemětřesných rojů, která jsou pro tento kraj příznačná.