Judit Bárdos, 36

Krkonoše před první světovou válkou byl chudý kraj, kde se střetával český živel s německým. Hory se zpočátku století začaly dynamicky proměňovat, zejména díky jedné novince v českých zemích – lyžím. Bohumil Hanč byl nejslavnější český lyžař, který vyhrával závody doma i v zahraničí. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec pravidelně zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se dobře znali, setkali se i na startu osudného závodu v roce 1913. Po prvním kole se počasí prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice. Všichni závodníci vzdali, Hanč zůstal na trati sám. Polomrtvého jej nalezl právě Emerich Rath a s nasazením vlastního života se jej snažil zachránit, bohužel marně. Později je v horách nalezen i zmrzlý Václav Vrbata, Hančův přítel, který ho chtěl na trati podpořit a v prudké vánici mu půjčil svůj kabát… Po mnichovských událostech, druhé světové válce a následném komunistickém puči se příběh Němce, který riskoval život, aby pomohl českému kamarádovi, nehodil, a Emerich Rath byl ze všeobecně známého příběhu takřka vymazán. Hanč zemřel a stal se legendou. Rath přežil a zemřel v zapomnění jako bezdomovec.

Příběh nás zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle. Místní, kteří tu žijí běžným životem řemeslníků nebo sedláků možná ani netuší, že všechny jejich přestupky a nepravosti jsou pečlivě monitorovány místní pekelnou pobočkou. Hříchy zapisuje spravedlivě a neomylně kouzelné Čertí brko. Jednoho dne však přestane fungovat. Lucifer se rozhodne pověřit doručením nového čertího brka na pobočku Pervidle trochu zmateného čerta Bonifáce. Je to ten nejlepší úkol, aby se mladý čert otrkal ve světě. Bonifác se vydává do Pytlova a hned jeho první zkušeností je, že mu zdejší šejdíř kouzelné brko ukradne. Tím se spustí řetěz událostí, kdy Pytlov ovládnou místní vychytralci, lenoši a podvodníci, jimž se nakonec podaří uvěznit i samotného vládce pekel. Je na Bonifácovi, aby v sobě našel ty nejlepší vlastnosti a osvobodil Pytlov, Lucifera i získal srdce krásné Markétky.

Budapešť na počátku 20. století. Drama sleduje dvacetiletou Irisz Leiter, která přijíždí do maďarského hlavního města poté, co strávila dospívání v sirotčinci, a je náhle konfrontována s vlastní minulostí a temným tajemstvím obestírajícím její rodinu.

Rodiče prodávají starou chatu, pro kterou už nemají využití. Před předáním chaty novému majiteli se však matka (Ivana Chýlková) rozhodne uspořádat poslední pořádnou rodinnou slezinu. Zbytek příbuzenstva neprojevuje přílišné nadšení, tahle setkání bývají vždy dost náročná. Děda (Jan Kačer) už je duchem spíše nepřítomen, otec (David Vávra) tyto akce odmítá, syn (Jan Strejcovský) je věčně přiopilý a ironicky glosuje svět kolem sebe včetně rozpadajícího se vztahu s přítelkyní (Judit Bárdos). Babička (Jana Synková) je specialistkou na upřímné dotazy, které ostatní přivádějí přinejmenším do rozpaků. Nevyrovnaná dcera (Tereza Voříšková) na chatu přibere svého úspěšného německého přítele (Michael Pitthan), který se jediný na rodinný výlet těší, protože neví, do čeho jde. Naděje na idylický víkend na samotě u lesa rychle skončí, ale opravdové dobrodružství začne těsně nad ránem, když rodina zjistí, že se kamsi vytratil dědeček. Stopy vedou do lesa…

Otřepané přísloví „Každý konec je začátkem něčeho nového" nebylo nikdy tak trefné jako v případě padesátníka Ágostona, Slováka maďarského původu, který přijde o práci a nechávaje rodinu za sebou, vyráží na sever, směr Pobaltí, hledat nové zaměstnání a zároveň si pořádně zarybařit. V lotyšském přístavu však na něj coby nového svářeče nečekají zrovna s otevřenou náručí, spíš naopak, a to jsme teprve na začátku jeho nepředvídatelné, mírně posmutnělé, avšak nikoli skličující odysey plné bizarních setkání.