Hrdinové filmu se sešli v divadelním souboru - Pasažéři - a společně připravili hru o tom, jak si představují svůj život po odchodu z dětského domova, ve kterém vyrostli. Skutečnost je však mnohem dramatičtější než divadlo. Pepa jako jediný pracuje, ale nezvládá rozchody s přítelkyní a pravidelně končí na psychiatrii. S problémy ve vztazích se potýká i jeho bratr Milan. Pali, který z děcáku utekl třikrát za tátou, není v devatenácti schopen se postarat o dvě vlastní děti. Bajdy žije u mámy, nemůže najít práci a smutek zahání kouřením trávy. Film Jany Borškové pojednává o důležitosti lásky, která umí stanovit hranice a dodává pocit bezpečí. Režisérka své hrdiny sledovala po dobu pěti let.
